Fototechnika vs. zima

Přesto že většina z nás již netrpělivě vyhlíží jaro, zima se do nás ještě pořádně zakousla a zřejmě nám chce vynahradit velmi teplý prosinec. Koledníci dnes jezdí na saních či běžkách a prodírají se závějemi, tak mě to nedá napsat ještě pár (snad užitečných) řádků, jak se chovat k fotografické technice v zimním období. Rozumějme v teplotách okolo nuly, nebo i velmi hluboko pod ní. A protože jarní rána budou ještě nějakou tu dobu chladná, může to být téma docela dlouhou dobu aktuální.

Fotografy, které jsem poznal při různých foto expedicích, krajinářských workshopech a podobně, bych rozdělil na dvě skupiny. První jsou ti, kteří se o svoji výbavu příliš nestarají a vybavení za desítky či stovky tisíc nechávají na pospas povětrnostním vlivům, a pak druhá početnější skupina, která se o svou fotografickou techniku úzkostlivě stará, až to někdy je dost přehnané. Nutno říci, že druhá skupina je mnohem početnější, takových 85% z vás.

Má to však své ale. První skupina odvážlivců sice dává své technice zabrat, ale zná základní pravidla, jak jí zachovat dlouhou životnost. Většina z druhé skupiny bohužel nikoliv.

Jak tedy nakládat s fotografickou technikou v zimě, aby se po pár měsících neodebrala do věčných lovišť?

Existuje pár základních pravidel, která nejsou nijak bolestná a přitom vám dovolí fotografovat třeba i při -25 stupních. Ano, i při podobných mrazech fotografovat lze, nebo spíše mělo by, pokud chcete nevšední snímky! Otázkou pak je, jestli máte dostatek chuti, v tak extrémních podmínkách vůbec vyrazit ven. Je to však jednoduché, v těch nejnevšednějších a nejextrémnějších situacích většinou vznikají ty dech beroucí snímky, na které pak hledíme s otevřenou pusou.

Takže k věci. Všichni výrobci u svých produktů uvádějí, že fotografická technika bude spolehlivě fungovat cca od 40 do 0 stupňů Celsia. To je zvláštní, nemyslíte? Ano je na trhu pár fotoaparátů, které se honosí přízviskem outdoorové, takže je můžete vzít pod vodu, házet s nimi dle libosti a fotit v mrazu, ale na rovinu, už jste z nich viděli kvalitní výstup? Já nikoliv…

V čem je tedy zakopaný pes? Výrobci se totiž přirozeně brání reklamacím, které by se na ně sesypaly v případě, že by měli v manuálu uvedenou možnost použití i v mrazech, kdy většina laické veřejnosti nezná základní pravidla, jak se správně chovat, aby své fotoaparáty brzo neodepsaly.

Fotografie z workshopu, který pod mým vedením každou zimu probíhá v Krkonoších. Za úsvitu bylo na Sněžce -12 stupňů a neprostupná mlha, takže se vlhkost blížila témeř ke 100%. Vše namrzalo, výměna objektivů v podobných podmínkách je velice náročná.

Snímek ze stejného rána o půlhodinku později. Vycházející slunce se zrcadlí v poštovně, mlha se tu a tam ještě přavalovaluje přes vrchol Sněžky, přesto si všichni přišli na své. Občas je třeba něco vydržet. Nevšední snímky vznikají právě v takových podmínkách.

Nepřítel číslo jedna - VLHKOST!

Velkým problémem je voda a to nejen ta v kapalném či pevném skupenství, ale především vlhkost!

Už jsme u toho, co mě „vyburcovalo“ sepsat článek nyní a ne třeba až na začátku příští zimy. Sedíme si takto v jedné nejmenované horské chatě na čaji (jen čaj to rozhodně nebyl, ale pivo v zimě nezní zrovna ideálně :-)), venku je nějakých -10 stupňů a dovnitř se po chvíli nahrne banda turistů. Co myslíte, že udělají jako první? Ano, dva ze čtyř příchozích vytáhnou své zrcadlovky, aby se ostatním pochlubili, co právě vyfotografovali a ostatním v hospůdce dali najevo, že právě oni na tak drahé stroje mají… Tak takto opravdu ne! Nejen že bylo právě poledne, proto zjevně nevyfotili nic světoborného, ale dali své fotografické technice takovou facku, že se budou časem velice divit. A o čem to tu vlastně celou dobu mluvím?

Pěkně popořadě. Venku je -10 stupňů, v hospodě je +20 stupňů, co myslíte, že se stane uvnitř fotoaparátu a objektivu? Ano přesně to, co s vašimi brýlemi, které již tou dobou nemáte na nose, ale tisknete je v dlaních a utíráte vysráženou vlhkost kapesníkem. Veškeré „vnitřnosti“ vaší drahocenné fotografické techniky se orosí až běda. Bohužel fotoaparát je napěchovaný elektronikou a uděláte to takto jednou, podruhé, potřetí a nemusí se stát vůbec nic, ale zaručuji vám, že dříve nebo později jej takto odepíšete. Jednoho krásného dne něco uvnitř zkratuje a bude vymalováno. Nejen že se to zaručeně stane v té nejnevhodnější situaci, ale bude vás oprava stát nemalé finanční prostředky. Velkým problémem je, že zaschlé mapy po vysrážené vlhkosti budou uvnitř všude a necháte-li vyměnit jednu součástku, vyhoří za čas zase jiná…

Jak tomu všemu předejít? Velice jednoduše! Nechte fotoaparát v brašně nebo fotobatohu do té doby, než se teploty vyrovnají, což však ve výše uvedené situaci, kdy je rozdíl teplot nějakých 30 stupňů, bude trvat hodiny. Zvýšit bezpečnost můžete ještě tak, že zmíněnou brašnu či batoh strčíte do igelitové tašky. Ta nepropouští vlhkost a přitom umožní postupné vyrovnání teplot. K zahození není ani vyjmutí baterie před příchodem do vytopeného interiéru.

Často si lidé neuvědomí, že se foťák orosí i uvnitř. Proto přijdou ze zimního focení domů, vyndají hned techniku a ukazují fotografie známým, nebo je stahují do počítačů a podobně. Po chvíli, utřou orosení na povrchu a je hotovo. Vlhkost uvnitř je netrápí…

Setkal jsem se i s tím, že dotyčný nosil venku fotoaparát schovaný pod bundou a vytáhnul jej jen při focení, to je samozřejmě opět špatně! Pod bundou máte vlhko, i když to sami nevnímáte. Takto vám technika dříve nebo později doslova zamrzne.

Opačně při přechodu z teplého do mrazivého prostředí nic příliš nehrozí.

SNÍH A VODA!

Jak se to občas stává, venku není stále slunečno a občas nám z oblohy cosi na hlavu spadne. Ať už je to sníh při extrémních mrazech, nebo déšť při teplotách kolem nuly, který na technice velice rychle namrzá, opět je třeba přemýšlet.

Dnes mají již všechny zrcadlovky a objektivy vyšších tříd utěsnění proti vodě a prachu, takže se není třeba nějakého sněžení, nebo přepršky bát. Opět můžu ze zkušenosti potvrdit, že i dnes již stařičký Canon 400D toho semnou zažil tolik, až jsem se kolikrát divil a vše přežil. A to podotýkám, že šlo o „plasťák“ bez jakéhokoliv utěsnění.

Na trhu jsou k dostání různé pláštěnky na fotoaparáty, ale jsou samozřejmě tak jako všechno ostatní příslušenství předražené. Člověk se základní zručností si dokáže z kusu igelitu improvizovanou pláštěnku vyrobit sám.

Problém může nastat při výměně objektivů. Nejlepší by bylo v takové situaci objektivy vůbec neměnit, ale bohužel tomu se asi neubráníte. Pak vše řeším krkolomně krytý rozepnutou bundou a podobně. Jakmile vám kápne dovnitř fotoaparátu voda, je zle.

Pokud je vítr a sněží či prší, opravdu důkladně zvažte, jestli vám výměna objektivu za to riziko stojí. Tak jako si člověk zvykne na všechno, i v tomto se naučíte za čas zručnosti. Tam kde by mě před lety ani nenapadlo pomyslet na výměnu skel, je dnes přehazuji bez mrknutí oka.

Fotografování na Islandu bylo také poměrně "zábavné". Teplota okolo nuly, nebo lehce nad ní a k tomu všudypřítomný déšť. Pokud takto fotografujete celý den, deštník se stává stejně důležitý, jako stativ :-)

Zima a akumulátory

Dalším velkým problémem je pokles kapacity baterií a akumulátorů vlivem nízkých teplot. Při plném nabití v -20 stupních nepořídíte někdy ani třetinu fotografií, co za plusových hodnot. Co s tím? Je to opět překvapivě jednoduché.

Mějte baterie a akumulátory při cestě na focení v kapse někde na těle, ne ve fotoaparátu nebo brašně. Nebudete je zbytečně vystavovat mrazu a zachováte jejich kapacitu bez zbytečných ztrát.

Přesto že to považuju za samozřejmost, stejně to raději zmíním. Noste sebou na focení vždy alespoň jednu náhradní baterii! Nejen že se nemusíte stále strachovat, že vám energie dojde a nebudete již mít možnost výměny, ale může se vám lehce stát, že z nějakého úvodu vypoví službu a pak jste, jak se říká „namydlení“.

Totéž samozřejmě platí i o záložní paměťové kartě.

Jste-li příznivci zimního pobytu na horách se vším všudy (doporučuji), je velmi důležité pamatovat na to, že baterie a akumulátory nesmíte zapomínat ve fotoaparátu. Při teplotách pod -15 stupňů by se vám mohlo ráno stát, že techniku ani neuvedete do provozu.

Závěrem

Lidé se někdy chovají opravdu zvláštně. O techniku se úzkostlivě starají, nakupují všemožné štětečky a hadříky na její povrchové čištění (přitom je to jen byznys, z kterého těží výrobci a prodejci, utřít vše stačí čistým tričkem, opět vlastní zkušenost :-)) a základní návyky jim unikají…

Více na webu: www.michalbalada.com