Brand
Blog

Toulky Kyrgyzstánem

 

Kdysi jsem slíbil Tomášovi, že až přijedu z Kyrgyzstánu, napíšu alespoň krátký blog. Zprvu nebyl čas, poté se mi nezdálo, že mám dostatek fotek k prezentaci - přece jen jsem se mnohokrát víc kochal, než fotil, čehož dnes lituji, ale na druhou stranu, pokud se člověk na cestách víc soustředí na foťák než na prožitek tamější atmosféry, může o mnohé přijít. Nakonec jsem se odhodlal jít s kůží na trh.

Do Kyrgyzstánu jsem se vydal sám. Poprvé. Cestuji teprve dva roky, ale tentokrát jsem nenašel podobného blázna, co vezme 25kg krosnu a něco přes dva týdny se dokáže obejít bez teplé vody a obědů. Jelikož se vídám nejen s fotografy, ale i s cestovateli, bylo mi mnohokrát doporučeno cestovat sám. K důvodům se vrátím. I proto letos mířím do Peru, a opět sám. Někdy si říkám, že by se společník hodil, ale přišel bych o řadu výhod a hlavně bych byl donucen ke kompromisům.

0001_kyrg_fotoradce.jpg

Nechci psát dlouhé romány o tom, kde jsem všude byl, v kolik jsem vstával, co jsem dělal v 12:03, protože by to nikoho nezajímalo. To jsem koneckonců říkal na své přednášce v Praze na sraze Fujistů a pokud by to opravdu někoho zajímalo, stačí mě kontaktovat, případně zajít na pivo. Popíšu, jak jsem Kyrgyzstán vnímal já.

0002_kyrg_fotoradce.jpg

0003_kyrg_fotoradce.jpg

0004_kyrg_fotoradce.jpgKdyž jsem jednou jel z Kadaně do Ostravy fotit kamarádku modelku, seděl naproti mě týpek, který si všiml, že si listuji něco o Kyrgyzstánu. Dali jsme se do řeči, říkal mi, že se mám na co těšit do chvíle, než zjistil, že jsem byl v Íránu. "V Íránu jsou nejlepší lidi na světě, takže i když Kyrgyzstán je skvělý, včetně lidí, budeš možná trochu zklamán, pokud budeš obě země porovnávat."

Tak trochu se to potvrdilo. Írán je prostě jinačí, výjimečný. Ale Kyrgyzstán byl přesto náramnou zemí. Jen je třeba zmizet z turistických míst. Byli to turisti a tyto místa jimi plnými, kteří mi ničili pohled na tuto krásnou hornatou zem. Lidé ve mně viděli jen chodící peněženku. Nedivím se jim, přesto tohle není to, co na cestách vyhledávám.

Proto jsem se rozhodl zcela překopat plány a prostě zmizet a někam jít. Někam do neznáma. Někam, kam nikdo jen tak nevkročí, protože o tom Lonely Planet nepíše (ideálně je si jej koupit a vyškrtat všechna zmíněná místa z plánu).

Odměnou mi byla pohostinnost místních. Na mnohé vzpomínám tak silně, že vím, že až se vrátím, vynahradím si chvíli, abych je zase potkal. Neumím anglicky, rusky, ani nemluvím jiným cizím jazykem. Přesto jsme si rozuměli a dokázali pohovořit o všem možným. Pokud bych cestoval ve dvou, nezažiji ani zdaleka to, co jsem prožil sám. Nikdy nejste sami, neustále s vámi někdo komunikuje. Byly doby, kdy jsem chtěl doslova klid! Ale i přesto jsem byl vždy rád, když se u mě někdo zastavil, pozval mě, nebo alespoň prohodil pár vlídných slov.

0005_kyrg_fotoradce.jpg

0007_kyrg_fotoradce.jpg

0008_kyrg_fotoradce.jpg

0009_kyrg_fotoradce.jpg

0010_kyrg_fotoradce.jpgNerad dávám místním peníze. Odměním je dárkem - třeba pohledem Kadaně, rozdal jsem své mapy, z kterých byli děti nadšené. Dokonce jsem nechal jedné slečně powerbanku. A když jsem přijel domů, vyvolal jsem desítky fotek, které jsem některým poslal. Nechci kazit místní lidi penězi. Nechci, aby dopadli jako my, kde i těžký fotoamatér vybírá peníze za rádoby workshopy. Jednoduše slovo „money“ nesnáším.

Na tyto nezištné lidi, které jsem potkal v místech, kam západní turisté nejezdí, mám nesmírné vzpomínky. Na to, jak mi přijeli na koni, když mně v dáli viděli, že mi docházejí v té nadmořské výšce síly. Na to, jak mi do mé narvané krosny dávají 2 litry kumysu a kilo kurutu a já se jen smál, že to fakt nemůžu už unést (odmítat ale nelze a jelikož kurut mi opravdu nechutnal, krmil jsem jím místní psy :) ). Či na to, jak jsem se vrátil k jedné rodině po dvou dnech trekování a dočkal jsem se ručně vyšitého dárku od jedné z dcer. Stačilo jen zmizet z turistických míst, které byly sice nádherné, ale postrádaly tu pravou tvář Kyrgyzstánu.

0011_kyrg_fotoradce.jpg

0012_kyrg_fotoradce.jpg

0013_kyrg_fotoradce.jpg

0014_kyrg_fotoradce.jpg

0015_kyrg_fotoradce.jpg

Nevzpomínám jen na lidi. Ale na tu panenskou přírodu, 4-6tisícové štíty, miliony koní, na které jsem se dokázal dívat hodiny. Mnozí místní mi záviděli život v Evropě (ale ne všichni, když například zjistili, kolik mám málo dovolené, nebo že platíme za vodu a mléko), a já se zase častokrát přistihl, jak závidím já jim. Tu každodenní krásu. Tu svobodu. Tu nezávislost na ostatních.

Ale život není tak prostý, jak se může zdát. Evropa i Kyrgyzstán mám své plusy a zápory. Jediné, co rozhoduje o lepším životě, jsou sami lidé. Zda dovedou hledat štěstí v tom, co mají, třebaže toho je málo, nebo ne. I proto jsem potkal šťastné i nešťastné domorodce. Stejně jako potkávám šťastné i nešťastné Čechy...

0016_kyrg_fotoradce.jpg

0017_kyrg_fotoradce.jpg

0018_kyrg_fotoradce.jpg

0019_kyrg_fotoradce.jpg

0020_kyrg_fotoradce.jpg

0021_kyrg_fotoradce.jpg

Vím ale jedno - cestování neskutečně obohacuje. Nejen tím, že si přestanete doma stěžovat na malichernosti a oceníte třeba teplou vodu, teplou postel či záchod. Ale hlavně vzpomínkami. Vzpomínkami na úsměvy dětí, které vám skáčou do stanu, na debatu s velmi charismatickým dědou, s nímž ze srandy zápasíte, kdo umí více německých slovíček, či na rodiny, které vás hecují, ať dáte kumys na ex (což jsem opravdu nezvládl).

A nejlepší na tom je, že k cestování nepotřebujete nic. Jazykem je úsměv, ruce, tužka, cestovat se dá za pár šupů, stačí počkat na akční letenky. A pak jen pár dní dovolené.

0022_kyrg_fotoradce.jpg

0023_kyrg_fotoradce.jpg

0024_kyrg_fotoradce.jpg

0026_kyrg_fotoradce.jpg

0027_kyrg_fotoradce.jpg

0028_kyrg_fotoradce.jpg

0029_kyrg_fotoradce.jpg

0030_kyrg_fotoradce.jpg

Z cestování sám jsem měl vždy strach. Nejsem zvyknutý být sám, byť jsem introvert. Ale potvrdilo se vše, co jsem slyšel. Není na tom nic. Jen překonat strach (který mám i nyní před cestou do Peru) a vyrazit, třebaže nejste urostlé postavy, ztratíte se všude, kde se dá, a jste rád, že se domluvíte ve své domovině (neumím žádné cizí jazyky).

Tak vyražte taky. Kyrgyzstán, Arménie, Gruzie, Balkán... ale bacha, je to návykové!

0031_kyrg_fotoradce.jpg

 0032_kyrg_fotoradce.jpg

0033_kyrg_fotoradce.jpg

0034_kyrg_fotoradce.jpg

 Co potřebujete v Kyrgyzstánu?

Nic. Pouze letenku (s klidem do 8500Kč, v akci se dá ještě za méně). Víza nejsou potřeba. Anglicky téměř nikdo neumí, maximálně Rusky. Já mluvil česky a učil se za pochodu Kyrgyzsky a Rusky (bez slovníku, z komunikace). I tak jsem se třeba dozvěděl od jednoho taxikáře, kolik stála jeho žena (30 tisíc Kč, načež jsem mu vysvětlil, že u nás ženy vyjdou dráž :-) apod.). Na trekování je potřeba si obstarat v Biškeku pouze kartuš (nelze do letadla). A víc není třeba. Jídlo se dá sehnat, či vás místní pozvou. Doprava funguje pomocí mašrutek, nebo stopem (ale za peníze). Je dobré si zjistit ceny, pokud chcete být v turistických místech. Taxikáři zkouší z vás dostat někdy víc než 10násobek normální ceny. Jako Evropan jste bohatí a nerozumí tomu, že nejste tak bohatý jako třeba Francouz. 

Bezpečnost maximální. Za celou dobu pouze jedna srážka s jedním ožralým občanem Biškeku (co tu děláš ty zasraný amíku?!). Mimo turistické místa maximální pohostinost a radost, že si s vámi mohou popovídat. A co víc dodat? Prostě zbývá jen vyrazit a neřešit :-) 

0035_kyrg_fotoradce.jpg 

0036_kyrg_fotoradce.jpg

0037_kyrg_fotoradce.jpg


0038_kyrg_fotoradce.jpg

0039_kyrg_fotoradce.jpg

0040_kyrg_fotoradce.jpg 0041_kyrg_fotoradce.jpg

0042_kyrg_fotoradce.jpg 0043_kyrg_fotoradce.jpg

Štítky: cestopis, Kyrgyzstan

Diskuse

Aleš

13.3.2017 06:01

Bravo Petře, příjemný článek a parádní fotografie. Palec hore :-).

Petr Kotrlík

13.3.2017 06:30

Díky, Aleši :-)

eaglelord

13.3.2017 07:22

Paradni cteni a uzasne fotky, diky!

Richard

13.3.2017 09:13

Když si se tak rozjel, co řekneš na Nepál v září ? tenhle týden kupujeme letenky, problém je jedine průvodčí kterýho musíme platit.

Petr Kotrlík

13.3.2017 10:19

eaglelord: Děkuji!

 

Richard: Nepál je fajn, určitě jedna ze zemí, kam bych rád (jako téměř všechny na světě :-)). Trochu mi vadí, že je to taky už přeturistováno, ale zase záleží kde samozřejmě. Láďa Zibura to vzal pěšky přes vesnice, kde neviděli turistu celá léta, takže proč ne :-)) S průvodcem bych asi nikdy nikam nešel, mám rád volnost pohybu. Nevadí mi oželet známá místa, jedu spíš poznávat tu zem a ta se pozná právě díky té volnosti :-)

Věra

13.3.2017 11:44

Díký,že ses nás tam na chvilku vzal s sebou. Máš můj obdiv jako každý ,kdo takhle cestuje. Já na to nikdy neměla odvahu,o to víc si cením toho ,když se  o zážitky a fotografie někdo podělí :) Budu se těšit na Peru.

Věra

13.3.2017 11:44

Díký,že ses nás tam na chvilku vzal s sebou. Máš můj obdiv jako každý ,kdo takhle cestuje. Já na to nikdy neměla odvahu,o to víc si cením toho ,když se  o zážitky a fotografie někdo podělí :) Budu se těšit na Peru.

Petr Kotrlík

13.3.2017 13:14

Věra: Já na to taky nikdy neměl, dokud jsem nepřekonal svou komfortní zonu a nezjistil, že je to vlastně jednoduché. Ale ani to neznamená, že nejsem před každou cestou nervozní. To jsem, ale holt mám takovou povahu. Kdybych nepřekonával strach, byl bych furt zavřený :-)) A děkuji!

eaglelord

14.3.2017 07:12

Opravdu se mi tvuj fotocestopis libi  a urcite bych se tam rad nekdy podival...Mel jsi nejake ockovani? A na trekach jsi nekdy zahledl nejake medvedy, nebo musel jsi si davat batoh s jidlem dal od stanu?

eaglelord

14.3.2017 07:12

Opravdu se mi tvuj fotocestopis libi  a urcite bych se tam rad nekdy podival...Mel jsi nejake ockovani? A na trekach jsi nekdy zahledl nejake medvedy, nebo musel jsi si davat batoh s jidlem dal od stanu?

BysTri

14.3.2017 09:44

Zdravím,

velice hezký popis a nádherné fotografie.

Článek jsem přečetl jedním dechem, asi také proto, že mi připomínal trochu i mne samotného. V Kyrgystánu jsem byl s přítelkyní loni (náhrada právě za Peru) a v Nepálu rok předtím (průvodce nebrat) :) Moc se mi líbí Váš přístup a pohled na cestování a děkuji, že jste mě v myšlenkách vzal zpět do KRG. Těším se na Váš článek o Peru a doufám, že se tam taky brzo podívám. 

 

eaglelord :

Ohledně medvědů vlku a podobně toho místí hodně namluví (i když v horách nikdy nebyli), ale během naší návštěvy jsme během pobytu v horách žádnou osobní zkušenost neměli. Pokud by jste měl zájem můžete si o našem výletě přečíst článek zde www.zanosem.estranky.cz

Petr Kotrlík

14.3.2017 09:49

eaglelord: zatím cestuji bez očkování, ale do Peru už si nějaké zařídím :-) Ale Kyrgyzstán je v tomhle bez problému, kor když je člověk v horách. Medvědi tam údajně jsou, ale já bych se jich "bál" maximálně v Kanadě. Šance je potkat je mizivá. Větší šance narazit je na vlky - někteří se mě ptali, jestli, když jdu dál do hor, se nebojím vlků. Tak jsem jim odpověděl, že mám zbraň a ukázal můj 3cm nožík. Smáli se a já šel dál. Pak mi to řekli v další jurtě a už jsem byl trochu nervozní, ale šel jsem dál a vlky nepotkal. Já to beru tak, že tito zvířata jsou plachá, byla by fakt minimální šance se s nimi dostat do konfrontace, ale vím, že pro někoho je to i tak blbý pocit, že se pak neuvolní a ani neusne. Ale pořád jsou tyhle nebezpeční, o kterých tu mluvíme, menší než sednout za volant. A já to takhle při cestování beru... Jinak mluvím nikoliv jako odborník na Kyrgyzstán, ale jen podle svých zkušeností a co jsem zaslechl. Přece jen Kyrgyzstán je třikrát větší než ČR, takže každá oblast může být taky jiná. Ale pokud se něčeho bát, tak nejspíš spíše ti vlci, ale to jen v oblastech, kam fakt žádný turista nikdy nepůjde, tedy jít přes nějaké hřebeny bez cest, prostě po svých.

Petr Kotrlík

14.3.2017 10:29

BysTri: Děkuji :-) To Peru, zjišťuji, ještě není 100%, byť mám letenky. Kvůli přestupu v USA a faktu, že jsem cestoval v Íránu, je stále nad tím otazník, ale snad to dobře dopadne :-)

iva.dufkova

14.3.2017 20:22

S chutí jsem si přečetla. Fotografie krásné. Alespoň díky tobě jsem se tam podívala. Díky.

eaglelord

15.3.2017 07:21

BysTri: moc diky za info, uz jsem na uvedene strance:-)

 

Petr Kotrlík: Take moc diky za info!

eaglelord

15.3.2017 08:40

Petr Kotrlík: Jeste jeden dotaz, tobe se podarilo sehnat kartusi na varic? BysTri psal, ze ji nesehnali.

BysTri

15.3.2017 12:57

eaglelord :

Ohledně kartuše by bylo asi lepší shánět v Biškeku, co jsem četl dá se sehnat i v Karakolu, ale nám se to bohužel nepodařilo a ani místní, kteří zapojili známé nám nepomohli a to jsme jim ukazovali i fotky jak to vypadá. Nakonec jsme vzali alespoń provizorní plynový hořák který nám dobře posloužil.

Richard

15.3.2017 13:50

Petr Kotrlík - top chápu, my jdeme do údolí Tsum, taky sem to vybral kvůli tomu že tam moc turistů nechodí, cca 2 000 ročne. Průvodce je bohužel povinný kvůli, údolí Tsum sousedí s Tibetem a Čínou. Ale je to zatím fajn chlapík. Jsme v kontaktu. Na prednášce Ladislava sem byl a taky sem s ním pohovoril o Nepálu. To bych bral taky, ale časově je to náročný a hold tolik dovolený nemám.

 

Koupě letenek se kvůli komplikacím u kamarátky presunuli na Duben. Jestli si to rozmyslíš určitě mne kontaktuj :)

Petr Kotrlík

15.3.2017 14:14

BysTri: Ano sehnal, vygooglil jsem si tohle radši předem, ale nějak jsem si špatně označil adresu a hledal to 4 hodiny, prošel jsem asi 6 sportů pomocí pomoci ostatních, někteří mě tam vozili autem a pomáhali a marně :-))) až jsem to našel u Plazy - nevím jak se ten obchod jmenuje už, ale vím, že je přes ulici od Plazy, takže hledat tam, je to jediný sport, co to má :-) Richard: Moc díky za nabídku, cením si toho, ale já chodím sám nebo max ve dvou, jde mi hlavně o kontakt s místními :-) Navíc jsem už bez dovolené :/ Ale díky! Snad se pak pochlubíš fotkami... Jj Láďa to má s tím volnem lepší, může si to dovolit... Takže ty jeho pochody mu taky pouze závidím :-)

Karel

21.3.2017 21:33

Díky za super článek a krásné fotky. Cestování tohoto typu mne vždy lákalo ale jako většina lidí jsem k tomu nenašel dostatek odvahy. Asi na to nemám ty správné "koule", ale s mým štěstím by mě jeb*ul palicí po palici nějaký lapka hned za prvním stromem :-)

Každopádně smekám a závidím. Určitě by stálo za to poslechnout si víc zážitků z této okouzlující země.

Petr Kotrlík

22.3.2017 07:44

Karel: :-)) Kájo, kdybys mě znal, tak bys v životě neřekl, že takhle vycestuju. I já se bojím, byť ani nevím čeho (lidí ale rozhodně ne). Je to jako se vším, člověk musí překonat svou komfortní zonu. Pak ji překoná a řekne si: kurde, však na tom nic není. Tak třeba se jednou taky hecneš :-) A díky!

Jakub

29.5.2017 11:54

Díky za super článek Petře. O návštěvě Kyrgyzstánu již chvilku uvažuji a Váš článek mě právě dokonale přesvědčil, že mám vyrazit :-)..Chtěl bych Vás poprosit o nějaké typy, kam všude stojí za to vyrazit. Jde hlavně o místa, kde není moc turistů a člověk dokonale splyne s místní přírodou. Díky

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Další články z kategorie Cestopisy

Všechny články kategorie

Monsanto a Sortelha - klenoty Portugalska

Portugalský venkov je plný malých a útulných vesniček. Každá z nich má svoje specifické kouzlo. Dnes vám představím ty, které mě…

29.7.2020

Miroslav

Z Cabo da Roca do hor

Když se na svých cestách neohlížíte na čas, máte možnost poznat místa známá, ale i ta, o kterých se v tištěných průvodcích…

24.6.2020

Miroslav

Z Algarve na Cabo da Roca (II. díl)

Už jen dny dělí Mirka od příjezdu na nejzápadnější mys Evropy. Přečtěte si, co zajímavého lze vidět v okolí Lisabonu.

13.5.2020

Miroslav

Z Algarve na Cabo da Roca (I. díl)

Cabo da Roca je nejzápadnějším pevninským mysem Evropy. Z portugalského Algarve se na něj můžete dostat nejrůznějšími cestami.…

1.4.2020

Miroslav

Potápění na Raja Ampat, 2. část

Obří hejno kranasů plave okolo nás, bleskurychle mění směr a tvar. Velké barakudy se pohybují v modré a občas se objeví menší…

31.1.2020

Petr Peterka

Grónsko - krajina půlnočního slunce

Je druhá polovina července a já s radostí dávám vale vyprahlému a rozpálenému Česku a přes Kodaň letím na území, které je z 85%…

20.1.2020

Michal Balada