Fotografujeme západy a východy Slunce

Fotografování západů a východů Slunce je celkem běžné, většina z nás si už nějaký ten západ nebo východ Slunce vyfotila. Na první pohled tedy jednoduchá záležitost.

Opak je ale pravdou, protože při fotografování západů a východů Slunce musíme velmi pečlivě pracovat s expozicí, zaostřováním, kompozicí, navíc rychle ubývá světla... V tomto článku si ukážeme, jak pomocí několika tipů a triků nafotit úžasné západy a východy Slunce.

Je to bezpečné?

Začnu trochu netradičně, a to uvedením různých mýtů a nejasností na správnou míru. Občas se totiž objeví myšlenka, že fotografování západů či východů Slunce je pro digitální fotoaparát nebezpečné. Řekl bych to asi takto: pokud se můžete podívat volnýma očima přímo do Slunce a nemusíte je ihned zavírat, tak je to pro fotoaparát naprosto bezpečné. Při západech a východech Slunce se díváme na sluneční kotouč skrz velmi silnou vrstvu atmosféry, takže je sluneční svit méně intenzivní.

Možná jste si někdy všimli, že když namíříte fotoaparát přímo do Slunce (při západu či východu), tak se na LCD displeji objeví vertikální nebo horizontální bílé čáry. To také neznamená nic nebezpečného - je to zapříčiněno "přetečením" výbojů, které se v jednotlivých světlocitlivých buňkách snímače generují, když do nich "vrážejí" fotony.

Správný čas a hlavně správné místo

Můžete být svědky sebekrásnějšího západu Slunce a mít s sebou perfektní vybavení. Pokud ale budete mít před sebou nicotný horizont, jde všechno slušně řečeno do háje. Co z toho vyplývá? Důležité je vytipovat si nějaké nejlépe vyvýšené místo (kopec, horu), odkud je dobrý výhled.

Tato fotografie západu Slunce (vlevo) je ukázkovým příkladem toho, že fantastický západ Slunce může být na fotografiích pokažen nevhodným horizontem. Zkuste si místo tohoto nevkusně industriálního horizontu představit například kapli na vyvýšeném kopci... Už víte, kam mířím? Volba horizontu se prostě nedá uspěchat.

Výběr vhodného místa je ale tak trochu komplikován

Zaprvé Slunce zapadá každý den trochu jinde - nyní na jaře Slunce zapadá každý den o pár úhlových minut víc k severu. Zároveň vychází úhlově opět blíž k severu. Musíte tedy počítat s tím, že za týden tento posun bude takový, že se Vám Slunce při západu může schovat třeba za stromy.

Druhou komplikací je to, že krajina vypadá při západu Slunce naprosto jinak, než ve dne. Stíny jsou delší, světlo je měkčí, krajina dostane zcela jiný ráz. Zároveň bych chtěl upozornit, že čím víc se blížíme k letnímu slunovratu, tím rychleji je po západu Slunce tma - takže pokud se vydáte na nějaké opuštěné místo, kde to neznáte, nezapomeňte si baterku a pro jistotu i mobil.

Z hlediska času mohu z vlastní zkušenosti doporučit dát si velkou časovou rezervu. Věřte, že čím blíže je Slunce obzoru, tím "rychleji" zapadá (je to optický klam, protože máme měřítko díky horizontu) a pak se z fotografování západu Slunce může stát závod s časem.

Navíc je klíčové připravit si nastavení fotoaparátu, rozbalit stativ a veškeré potřebné vybavení, atd. A to zabere těch pět minut, během kterých se Slunce dostane pod obzor.

Potřebné vybavení

Pro fotografování západů a východů Slunce nepotřebujete nic speciálního. Kromě fotoaparátu (bez něj by to opravdu nešlo) je opravdu dobré mít s sebou stativ, třeba i malý, hlavně že vůbec nějaký. Výhodné je mít stativ různě polohovatelný, který dovolí kompenzovat fotografování z nerovných terénů.

Kromě toho si můžete s sebou vzít různé barevné filtry - jejich použití je čistě subjektivní záležitost a nelze říci, který filtr je vhodný a který není. Polarizační filtr Vám nepomůže, protože ten je účinný při fotografování v různých úhlech vzhledem k Slunci, ne při fotografování Slunce samotného.

Nastavení fotoaparátu

Nyní k samotným doporučením a trikům, jak nastavit fotoaparát pro dosažení nejlepších výsledků.

Jelikož budeme fotografovat ze stativu, tak citlivost ISO nastavíme na nízké hodnoty (třeba i nejnižší). Vyvarujeme se tím vzniku kontrastního šumu, který by mohl výsledné fotografie pokazit.

Přesné nastavení expozice je cesta k úspěchu

Volba správné expozice je asi to nejdůležitější, co musíte při fotografování západů a východů Slunce zvládnout. I malé změny v expozici vedou k velmi různým výsledkům, špatným i dobrým. Proč? Protože když je Slunce velmi nízko nad obzorem, fotografujeme velmi kontrastní scénu - Slunce je stále ještě dost jasné na to, aby mohlo na fotografii vytvořit přepaly (bílá místa). Krajina pod obzorem je ale již velmi málo osvětlená, takže je nebezpečí, že bude na fotografii zcela černá (což také nemusí být ideální). Takže jak na expozici?

Pokud Váš fotoaparát dovoluje manuální režim expozice a nebo režim prioritní, vřele Vám doporučuji je použít. Automatický režim je sice fajn, ale nikdy dopředu nemáte jisto, jak automat expozici naměří. Zde bych nerad někoho mystifikoval - on automat také dokáže vyfotit nádherný západ Slunce, to samozřejmě ano - a i stejně nebo lépe, než při režimu manuálním. Jde mi spíše o to, že při manuálním režimu dopředu víte, jak bude fotka vypadat, máte to plně pod kontrolou.

Osobně to řeším tak, že si v předstihu na automat naměřím zhruba expoziční hodnoty (čas, závěrka), ty si nastavím na manuálním režimu a dále s nimi pracuji už jen v režimu manuálním. Jinak řečeno pak už jen manuálně prodlužuji expozici a nebo zmenšuji clonové číslo, protože postupně ubývá světla.

Zobrazuje Váš fotoaparát histogram? Pak si jej zobrazte, protože Vám pomůže odhalit případné přepaly nebo příliš tmavá místa. Pokud neumíte s histogramem zacházet, můžete si přečíst článek Fotografujeme s histogramem.

Pokud z různých důvodů nechcete nebo nemůžete použít režim manuální, lze samozřejmě fotit i v režimu Auto nebo ještě lépe v režimu scénickém (Západ Slunce, Východ Slunce).

Měření expozice (pro naměření hodnot nebo pro fotografování v režimu Auto) ponechte na celoplošném měření, nejlépe se zvýrazněným středem. Bodové měření expozice můžete použít také, ale potom si musíte "nabírat expoziční hodnoty" tak, že budete zaměřovací obdélník mířit na ta místa, která nejsou nijak příliš světlá či tmavá (při bodovém měření expozice a namíření do Slunce by byla ostatní krajina černá).

Zaostřování, zoom, vyvážení bílé

Ostření můžete nechat buď na autofokusu a nebo zvolit ostření manuální. Není to až tak kritické, protože většinou je ve fotografované scéně dostatek kontrastu, takže se autofokus má čeho chytit. Tak jednoznačný už ale není režim autofokusu - osobně používám výhradně bodové ostření, protože pak vím, na co ostřím (přesně na to, co je právě v zaměřovacím obdélníku).

Nastavení zoomu je další možností, jak ovlivnit celkové vyznění fotografií. Velmi působivě mohou vypadat fotografie pořízené při maximálním zoomu - sluneční kotouč je potom na fotografiích pěkně vykreslený a navíc často díky zkreslení v zemské atmosféře zploštělý.

Avšak i širokoúhlé fotografie mají své kouzlo, protože můžete pomocí nich zachytit celkovou atmosféru a hloubku celé scény.

Zde ještě vzniká otázka, jestli fotografovat klasicky na šířku a nebo na výšku. Pokud chcete umožnit rozhled při pohledu na fotografii, můžete fotit na šířku. Pokud chcete zachytit větší hloubku a perspektivu celé scény, můžete fotit na výšku. Samozřejmě Vám nic nebrání vyzkoušet různé možnosti a pak si vybrat ty fotografie, které budou nejlepší.

Vyvážení bílé je další docela důležité nastavení fotoaparátu, které může naprosto změnit celkové vyznění fotografií. Samozřejmě můžete nechat nastavení bílé na automatice, ale opět je to tak trochu krok do neznáma. Fotoaparát může nastavit bílou naprosto výborně, ale i naprosto nevhodně.

S úspěchem lze využít nějaký přednastavený režim (preset) - zde ale nemohu říci jednu univerzální předvolbu, protože každý typ fotoaparátu používá jiné hodnoty. Takže to jednoduše řečeno odzkoušejte a sami dle kontroly na displeji uvidíte, při jakém nastavení jsou výsledky nejlepší.

S bleskem na západ slunce? Ano

Je to sice neuvěřitelné, ale i na fotografování západu nebo východu Slunce můžete s úspěchem použít blesk. Klíčové je použít blesk v režimu Synchronizace s dlouhými časy závěrky (bývá označeno jako Synchro, Slow,...). V tomto režimu se délka expozice nemění - je zcela nezávislá na blesku. Blesk ale při expozici bleskne (některé fotoaparáty nabídnou, jestli ihned při začátku expozice nebo na konci) a tím osvítí vše, co je v dosahu pár metrů. Výsledek je ten, že vše je exponováno tak, jak má být a ještě navíc Vám blesk osvítil například právě to pěkné křoví.

Trik s bleskem tedy spočívá v tom, že když fotíte například západ Slunce a máte před sebou relativně blízko cokoliv, co byste rádi, aby bylo na snímku vidět, tak to s bleskem nebude tak tmavé. Na uvedeném příkladě jsem si pomocí blesku v režimu Synchro přibleskl na tymiánové křoví, které bylo jen pár metrů ode mne. Díky osvětlení bleskem se křoví ještě docela pěkně vykreslilo a tím dodalo fotografii lepší nádech. Bez použití blesku by bylo celé černé, nebylo by asi vůbec vidět.

Tímto způsobem si pomocí blesku v režimu Synchro můžete nasvítit prakticky cokoliv, co je dostatečně blízko - třeba i osobu, když budete fotit při západu Slunce portrét. Pokud bude mít osoba zapadající Slunce za zády, tak je použití blesku v režimu Fill-in (vynucený, vyplňující) nutností - jinak by z portrétované osoby byla opět pouhá silueta. Siluety mohou vypadat někdy ještě lépe, ale to až někdy příště.

Zajímavost na závěr - jak hluboko pod obzorem je Slunce, když zapadá?

Napadlo Vás někdy, že když pozorujete nebo fotografujete Slunce při jeho západu, že už je prakticky pod obzorem? Není to výmysl, je tomu opravdu tak. Sluneční paprsky pronikají při západu Slunce stále větší a hustší vrstvou atmosféry, což má za příčinu jejich lom, a to směrem ke kolmici k povrchu země. Dráhou paprsku světla ve výsledku není přímka, ale křivka. Tam, kam ukazuje její směrnice, vidíme Slunce při jeho západu. Naše atmosféra nám tedy umožňuje vidět to, co bychom už zhruba celých pět minut vidět neměli - prakticky řečeno se díváme "za roh".

Takže až budete fotografovat západ nebo východ Slunce, vzpomeňte si nejen na výše uvedené tipy a triky, ale i na tuto zajímavost.

Jakékoliv Vaše názory, připomínky, návrhy můžete psát v diskuzním tématu k článku, Fotografujeme západy a východy Slunce.