Jak na protisvětlo v krajinářské fotografii

Fotíte rádi přímo do slunce, či se sluncem nebo jiným zdrojem světla v záběru, ale chcete se vyhnout nežádoucím odrazům a ztrátě kontrastu? Chcete fotografovat do protisvětla nejen krajinu, panoramata, ale zahrnout do záběru i lidský element a nevíte jak na to? Nebojte se, ukážeme si to v tomto článku.

Spousta z nás se s tím při focení již setkala. Fotíte zapadající slunce, ale jeho paprsky vám ve fotografii udělají několik obřích "prasátek" (anglicky "ghosting"). Ty často bývají tak velká, že ani žádná retuš ve Photoshopu zcela nepomůže. Když je navíc v záběru člověk a "prasátko" se udělá přímo přes jeho obličej, je fotografie zcela znehodnocená.

Jak nežádoucí odrazy světla omezit?

Většina z nás ví, že nežádoucí efekt odražených paprsků lze snížit:

a) použitím kvalitního objektivu (každý objektiv zvládá protisvětlo jinak)

b) použitím sluneční clony (pomáhá, přichází-li paprsky světla ze strany)

c) nepoužitím ND a přechodových filtrů (použití těchto filtrů zvyšuje nežádoucí odrazy)

d) částečným zakrytím světelného zdroje (například když se sluníčko částečně schová za mrak nebo skálu)

Tohle pravděpodobně každý krajinář zná. Bohužel jsem zjistil, že v určitých situacích (např. fotíme-li přímo do slunce) se "ghosting", a s ním i často spojená ztráta kontrastu projeví, nehledě na to, jak kvalitní objektiv použijete, či jestli jste nějaký filtr na objektivu nechali nebo ne. Existuje však řešení, které vám pomůže v každé situaci.

Prst jako nejlepší clona?

Už jsem to zmiňoval v některých starších článcích a vysvětluji to pravidelně na svých workshopech: "Nejpraktičtějším způsobem jak se nežádoucích odrazů světla zbavit je zakrýt slunce prstem." Ano, je to tak jak píši. Normálně strčíte prst před objektiv, slunce zakryjete a zmáčknete spoušť. Je zde ale potřeba uvést jeden základní předpoklad a tím je nutnost focení ze stativu.

Pokud máte stativ, stačí udělat dva identické snímky, přičemž v jednom z nich zdroj světla (slunce, pouliční lampu, atd.) zakryjeme prstem. Snímek prstem nezakrytý nám tak bude dokonale zobrazovat zdroj světla (většinou oblohu), zatímco snímek, u kterého byl zdroj světla zakryt prstem, nebude obsahovat žádné reflexe (většinou popředí). Ve Photoshopu pak oba snímky slepíme (z jednoho použijeme popředí a z druhého oblohu se světelným zdrojem) a máme hotovo.

Poznámka autora: na fotografii výše sluníčko již vytvářelo znatelné odlesky, proto jsem musel konkrétní podkladové fotografie přiclonit prstem (viz fotografie níže).

Kombinace s lepením expozic u panoramat?

Často dostávám od fotografů otázku, jak tuto metodu kombinovat s metodou lepení expozic u panoramat (kterou popisuji například v tomto článku). Při lepení expozic využívám AEB (Auto Exposure Bracketing) funkci fotoaparátu s automatickým odpálením 3 snímků za sebou. To mi totiž ulehčuje práci, když sestavuji jednořadá nebo víceřadá panoramata (člověk nemusí počítat kolikrát už zmáčkl dálkovou spoušť, ale fotoaparát to udělá za něj).

Abych expozici neřešil, aplikoval metodu exponování vpravo a vyhnul se přepalům, posunu před focením expozici všech 3 snímků mírně doleva (vysvětlení v tomto článku) a tak první (tmavší) snímek použiji na oblohu, druhý (nejtmavší) snímek si ponechám jako "back up" pro případné přepaly a třetí (světlý) snímek použiji na popředí.

Poznámka autora: Na fotografii výše bylo slunce z části blokované mraky a tak nebylo potřeba metodu clonění prstem použít.

Když fotím takové panorama například zprava doleva, fotoaparát na každé zarážce u panoramatické hlavy odpálí 3 snímky. Když se dostanu až na zarážku, ve které v záběru uvidím slunce, odpálím jednu trojici snímků bez prstu a druhou trojici snímků s prstem v záběru.

Vznikne mi tak 6 snímků, ze kterých však vyberu pouze 2. Tedy první (tmavší bez prstu) exponovaný na oblohu a šestý (světlý s prstem clonícím slunce), u kterého jsem díky zaclonění získal popředí bez odlesků a ztráty kontrastu. Následně tyto 2 snímky "slepíme" metodou lepení expozic (viz můj dřívější článek) v Photoshopu.

Kombinace s focením lidí?

Pokud ze stativu dokumentačně fotografujete například skupinu kamarádů po výstupu na vrchol hory, lze stejnou metodu použít i u lidí. Velice často takto fotím do sluníčka s bleskem účastníky workshopů. Sluníčko v záběru navozuje příjemnou atmosféru, účastníci nemusí mhouřit oči (do očí nic nesvítí protože mají slunce za zády) a tak jim blesk pouze odstraní stíny v obličeji.

Poznámka autora: Ano, nevznikne tak sice žádná "fine art" fotografie, ale bavíme se momentálně na úrovni dokumentace (viz fotografie vpravo).

Opět zde použiji zaclonění slunce v případě expozice na popředí (na lidi), jen je potřeba si uvědomit, že pokud jsem tím, kdo musí clonit prstem, nebudu sám na fotografii. Pro tento účel lze tedy použít různá, po domácku vyrobená, clonítka (viděl jsem například clonítka vyrobená z plastových míchátek na cocktaily) nebo lze horní část objektivu zakrýt kšiltovkou či čímkoliv, co bude držet a nespadne.

Předpoklady využití metody

Abychom mohli tuto metodu úspěšně aplikovat, je důležité podkladové fotografie správně nasnímat (tedy umět pracovat s expozičním bracketingem) a správně slepit (tedy ovládat vrstvy ve Photoshopu). Nutností je rovněž použití stativu a ideálně i dálkového ovládání, abychom zabránili posunu fotoaparátu mezi snímáním kompozičně totožných snímků. I sebemenší dotek fotoaparátu může způsobit jeho posun, což v některých případech zapříčiní neslučitelnost podkladových snímků.

Cíl nebo prostředek?

Když jsem před dvěma týdny na workshopu v Dolomitech ukončil dvouhodinový výklad slovy "Všechno, co vám tady říkám, je k ničemu!", řada z účastníků se začala smát. Nicméně někteří pochopili, že tím chci pouze maximálně zdůraznit fakt, že všechny mnou popsané techniky a "vychytávky" jsou samy o sobě bezcenné, pokud nejsou použity za správným účelem. Tím účelem je fotografovi usnadnit život a umožnit mu soustředit se na to, co je ve fotografii opravdu důležité. Tedy na zachycení unikátního světla, dokonalé kompozice, emocí a předání této informace divákovi.

S technologickým vývojem se častěji a častěji setkávám s tím, že lidé jsou příliš fixovaní na techniku, nové metody jejího použití a to hlavní nám stále více uniká. Na Facebooku, ale i jinde na internetu dnes najdete hromady šťouralů, kteří vědí všechno a rádi se budou dohadovat o tom, která metoda je lepší. Znají milión funkcí ve Photoshopu, řeknou vám přesně, který foťák má jaký dynamický rozsah nebo který monitor dokáže zobrazit nejširší barevný gamut, nicméně dobrou fotku od nich nikdy nikdo neviděl a ani neuvidí.

Proto znovu opakuji, metody nejsou cíl, ale prostředek, který nám má usnadnit cestu k cíli. Přeji dobré světlo a spousty povedených fotek v protisvětle :)