Jak správně exponovat s externím bleskem

Mnoho fotografů se použití externího blesku záměrně vyhýbá. Ovšem ne proto, že by jej nechtěli použít, ale spíš proto, že nemají "v malíku" správné měření expozice. A právě na to bych se chtěl v dnešním článku zaměřit. Ukážu vám, jak při použití externího blesku snadno a spolehlivě měřit a nastavit expozici. Uvidíte, že je to velmi snadné a otevře vám to dveře do světa focení s bleskem.

Při běžném focení jsme zvyklí měřit expozici většinou automaticky a pomáháme si případně kompenzací expozice. A nebo pokud máme nastavený režim M, tak si alespoň necháme "poradit" od vestavěného expozimetru a nastavíme clonu, čas a ISO dle něj. A většinou to dopadne velmi dobře. Nic na tom není, stačí jen vědět, kdy lze automatiku poslechnout a kdy je potřeba jít trochu vlastním směrem (např. při focení v protisvětle).

Při použití externího blesku je to téměř stejné. Jak na to?

Jak nastavit expozici při použití blesku

V praxi platí jedno osvědčené pravidlo: vždy měřte expozici na přirozené světlo, a to i při použití blesku. Tím nemůžete nikdy nic pokazit. To v praxi znamená, že budete expoziční hodnoty nastavovat tak, jako byste blesk vůbec neměli nasazený a puštěný = tak, jak jste zvyklí. Pokud by aktivace blesku sama zkracovala expozici, nastavte si režim blesku na "Slow", neboli pomalá synchronizace.

Díky tomu budete mít vždycky správně exponované pozadí i popředí. Nic nebude přeexponované ani podexponované. Takže se vám nestane, že byste měli přesvíceného člověka s černým pozadím. Možná to pozadí bude rozmazané pohybem, ale exponované bude dobře (nebude černé - podexponované). A to je naším cílem.

Expozice 1/10 sec. naměřená (bodově na hrad na pozadí) a použitá jako bychom fotili bez blesku. Díky tomu není pozadí černé.

1 výjimka, kdy to neplatí

K tomu ale jedním dechem dodám, že existuje jedna výjimka: fotografování v úplné tmě. Pokud fotíme ve tmě nebo šeru, kdy expozice dle automatiky vychází třeba na několik sekund, tak nemá smysl měřit na přirozené světlo. Takovou situaci lze řešit 2 způsoby:

1. Zcela opustíme myšlenku exponování na přirozené světlo (typickým příkladem je např. focení v ateliéru) a nastavíme expozici na 1/125 sekundy.
2. Budeme i nadále exponovat na přirozené světlo, ale expozici zkrátíme (např. fotíme venku v šeru) z několika sekund třeba na 1/2 sekundy.

Jak se správně rozhodnout? Pokud bleskem nasvítíme vše podstatné a nepotřebujeme mít správně exponované to, co blesk nenasvítí, tak volíme možnost č. 1. Pokud ovšem náš blesk neosvítí vše co fotíme a i tmavé pozadí chceme mít na fotce vykreslené (ne černé), volíme možnost č. 2.

Vlevo: možnost č.1 (1/125sec., situace jako v ateliéru).
Vpravo: možnost č. 2 (1/20 sec., díky delší expozici není pozadí podexponované).

Jak ale konkrétně nastavit expozici u variant č. 2? To je dost individuální otázka. Je potřeba počítat s tím, že pokud fotíme pohyb, tak čím delší expozice bude, tím rozmazanější to tmavé pozadí bude. Nemusíte se bát, že by se hlavní objekt také rozmazal - blesk zmrazí vše, co nasvítí. Já osobně bych doporučoval vyzkoušet jako výchozí takové hodnoty:

• Expozimetr ukazuje 1/50 sekundy: nastavím 1/50 sec.
• Expozimetr ukazuje 1/10 sekundy: nastavím 1/20 sec.
• Expozimetr ukazuje 1/2 sekundy: nastavím 1/10 sec.
• Expozimetr ukazuje 1 sekundu: nastavím 1/5 sec.
• Expozimetr ukazuje 4 sekundy: nastavím 1/2 sec.

Samozřejmě v praxi si je můžete jakkoliv dále upravit, berte to jen jako výchozí doporučení.

I při delší expozici 1/20 sekundy je vše, co blesk nasvítil, ostré a pozadí vlivem rotace fotoaparátu rozostřené.

Při ještě delší expozici (1/2 sekundy) lze pozorovat "duchy" kolem postav, které má na svědomí přirozené světlo z pouličních lamp. Dole na snímku je krásně vidět hranice bleskem nasvícené dlažby (ostrá - bleskem zmrazená) a té části dlažby, kam již blesk nedosvítil (ta je již rozmazaná). Není to žádná úprava, ale praktická ukázka, jak blesk umí zmrazit pohyb i při delší expozici.

Samozřejmě pokud bychom fotili nějakou statickou scénu, tak si můžeme dovolit expozici více prodloužit. Na druhou stranu statickou scénu už můžeme pohodlně vyfotit ze stativu a blesk ani nebudeme potřebovat...

Situace "něco mezi"

Asi nejhorší je situace, kdy není ani tma, ani dost světla. Typickým příkladem je např. focení plesu v nějakém kulturním domě, kde je sice málo světla, ale tma tam není. V takovém případě:

• Pokud nastavíme expozici na přirozené světlo (např. 1/4 sec.), tak bude správně exponované pozadí (nebude černé), ale bude tu riziko tzv. "duchů, tj. rozmazaných obrysů kolem pohybujících se lidí (viz fotka výše).
• Pokud nastavíme expozici jako bychom byli v ateliéru (např. 1/125 sec.), tak bude chybně exponované pozadí (bude černé), ale nebude tu riziko tzv. "duchů".

V takovém případě je ideální zvýšit citlivost ISO na nějakou únosně vysokou hodnotu a tím expozici zkrátit. Takže už expozice nebude 1/4 sekundy, ale třeba 1/20, a riziko tzv. "duchů" se tím minimalizuje. A pozadí nebude podexponované.

Praktické tipy

Nebojte se použití externího blesku. Měření expozice je v běžných podmínkách zcela stejné, jako kdybychom blesk nepoužili. Jenom tehdy, pokud expozice vychází příliš dlouhá (třeba 1/10 sec. a delší), nastavíme expozici uměle kratší (na to je pak ideální použít režim M). V ostatních případech si ale můžeme dovolit nastavit expozici zhruba takovou, jako nám navrhne automatika.

Snímek pořízený bez blesku (naměřené a použité hodnoty ISO 1600, f/2, 1/60 sec.).

Jen o pár minut vyfocená stejná scéna se stejnými hodnotami ISO 1600, f/2, 1/60sec., navíc ale nasvícená bleskem. Takže vyfoceno s hodnotami naměřenými na přirozené světlo.

A ptáte se - jak to, že tak dlouhá expozice nepovede k totálně rozmazanému snímku? Odpověď je snadná - proto, že blesk vše, co nasvítí, zaručeně zmrazí. Doba záblesku je tak moc krátká, že vše, co nasvítí, zmrazí. A to i tehdy, pokud je to v pohybu. Vše ostatní, co blesk nenasvítí, se pak samozřejmě rozmaže stejně, jako bychom blesk nepoužili.

Až si toto výše uvedené v praxi vyzkoušíte, tak navíc ještě zjistíte, že:

• klasickým nastavením expozice regulujete, jak tmavé / světlé bude bleskem nenasvícené pozadí.
• nastavením výkonu blesku (kompenzace výkonu blesku pokud používáte blesk v režimu TTL) regulujete, jak tmavý / světlý bude bleskem nasvícené popředí.

Takže ve výsledku když např. zjistíte, že popředí je příliš světlé a pozadí tmavé, tak budete kompenzovat výkon blesku do záporných hodnot a prodloužíte expozici (nebo zvednete ISO či odcloníte).  Nebo naopak pokud budete mít popředí tmavé a pozadí zbytečně světlé, tak zvednete výkon blesku a expozici zkrátíte (nebo snížíte ISO či přicloníte).

Vlevo i vpravo: expozice naměřená na přirozené světlo, ale trochu zkrácená, aby pozadí bylo tmavější (večer má automatika tendence přeexponovávat).

Shrnutí

• Vždy když budete fotit s externím bleskem, tak začněte tím, že si naměříte expozici tak, jak jste zvyklí. Tj. jako byste blesk vůbec neměli.
• Do režimu M nastavte takové hodnoty, které vám ukázala automatika nebo je lehce upravte (např. focení v protisvětle apod.).
• Pokud je expozice příliš dlouhá, můžete ji uměle zkrátit.
• Blesk klidně nechte na automatický režim TTL.
• Jedinou výjimkou je focení v ateliéru nebo v podobném prostředí (např. fotíme před zdí v tmavém interiéru), kde blesk nasvítí vše a není vůbec potřeba exponovat na přirozené světlo.

Jak vidíte, ve výsledku je to velmi snadné.  Expozici vždy začínejte měřit jako obvykle a až pokud zjistíte, že je příliš dlouhá, ji můžete (ale nemusíte) zkrátit. No a pokud si nebudete jistí, tak si vždy můžete udělat sadu testovacích fotek. Pamatujte na to, že klasickým nastavením expozice ovlivňujete pozadí (to co blesk nenasvítí) a nastavením výkonu blesku ovlivňujete popředí (to co blesk nasvítí). Takže můžete obojí ovlivňovat zcela nezávisle na sobě.

Pokud byste se chtěli tématu focení s bleskem věnovat více, vřele doporučuji náš seriál věnovaný právě focení s bleskem. Můžete začít třeba dílem nazvaným Expozice v exteriéru.

Máte dotazy k měření expozice při použití externího blesku? Pište do komentářů níže, na vše odpovím.