Cesta z města do Estonska

Ahoj kamarádi a přátelé FR

čirou náhodou mi kamarád Jaroslav řekl o své cestě do Estonska. Slovo dalo slovo a já se přidal. Cesta nás vedla přes Polsko, Litvu, Lotyšsko a celé Estonsko do Tallinu, bratru 1700 km. Měli jsme vypůjčený Fiat Ducato. Co říci o cestě?Pobaltské státy včetně Polska jsou širá, široširá placatost. Nejvyšší hora kterou jsem spatřili byla krtina v nedalekém poli. V Litvě , Lotyšsku a Estonsku je krajina ale malebná. Výše na severu vede tajgou. Vesnice jak je známe my v těchto zemích ale nejsou. Lidé žijí v malebných starobylých, dřevěných usedlostech roztroušených po krajině. Domy jsou schoulené v remízcích, které je chrání, před sněhem, vychřicemi a vánicemi. Sousedé se prý nenavštěvují a vůbec tak nějak spolu moc nepečeou. Silnice jsou pouze dvouproudé, ale provtřídní. Baltic magistrála :-). Jedete pět, šest hodin a zatáčka. Jedete další tři, čtyři hodiny a ejhle druhá. Prostě se nenudíte a nevyjdete z překvapení:-), takže zábava, která nám trvala 30 hodin s tříhodinovým spánkem v nákladním prostoru Ducata, kdesi v Kaunasu v Litvě. Vyjeli jsme v pondělí okolo deváté a do Talinu dorazili v úterý okolo 16. hodiny, a to poněkud     grogy:-). Estonsko je zhruba velké jako Čechy, ale disponuje toliko 1 200 000 tisíci obyvateli. Talin disponuje cca 400 tis. obyvateli. Cca 40% obyvatel jsou Rusové. Pobaltské země nedisponují celkem žádným průmyslem, toliko v Litvě jsme uprostřed polí spatřili Autoservisas, ke kterému ale nevedla žádná cesta, ani polní.  Co tam autoservisali ví jen pán Bůh. Pro Estonsko platí totéž a to v hojné míře, Údajně žijí z bohatých dotací Evropské unie, která si je hýčká coby výspu demokracie. To jim ovšem nebání v přesvědčení, že jsou ohromní machři a že nad ně     není:-). Nicméně Talin je krásné starobylé město ( osídlené podle Vikipedie před třemi tisíci lety) ale i moderní město s velkým přístavem ve Finském zálivu. Důvodem naší cesty bylo přestěhování Jaroslavova přítele Čerkéze s českou manželkou a dvěma dětmi do Českých Budějovic. Nakonec jsme ale přestěhovali toliko přítele Čerkéze a jeho domácnost. Víc se do Ducata nevešlo. Manželka s dětmi cestovala později letadlem. Po nástinu útrap naší cesty se jí nelze divit, že dala přednost letadlu, před cestováním mezi balíky, kufry, pianinem, kočárky , koly a bednami všelikými v nákladním prostoru Ducata. V Talinu jsem měli volno v úterý večer a ve středu celý den a noc. Tak jsme koukali vidět a vyfotit co se dalo. Bylo toho ke koukání a focení dost. Ve čtvrtek ráno jsme vyrazili domů a po téměř nepřetržité jízdě trvající 26 hodin dorazili vyčerpaní ale spokojení do Prahy. Viděli jsme přece jenom kus světa. Kamarádi, fotky se mi nedaří nahrát tak Vám jich pár dám do galerie FR. Doufám, že jsem Vás nenudil. Váš  Martin, alias eyesforyou:.-) Děkuji za pozornost laskavým čtenářům.