Expoziční režimy 101

Určitě se pořád najde spousta začínajících fotografů, nebo lidí, kteří fotí déle, ale hledají nejvhodnější způsob. A většina asi dřív sedne k počítači a možná přímo fotorádce než sáhne po manuálu. A i když po něm sáhne, těžko z něj něco pochopí. Tak jsem zkusil sepsat krátký článek na téma expozičních režimů.

Pro usnadnění práce s postprocesem fotografií a pro celkově co nejlepší výsledek je důležité fotku správně vyfotit. V každé situaci máme hned několik způsobů, které nám nabízí různé režimy fotoaparátu. Který je ale nejvhodnější? Jednoznačná odpověď není, ale můžeme si práci usnadnit, pokud si uvědomíme následující výhody a nevýhody jednotlivých režimů.

Automatický režim - mezi fotografy se mu někdy říká režim lama, ale pro většinu svátečních fotografů je to jasná volba. Zjevná výhoda je sice to, že se nemusí o nic starat. Obrovská nevýhoda však to, že nemají téměř žádnou šanci ovlivnit výsledek, nejdou vybrat ani zaostřovací body, ani zda blesk vyskočí nebo ne. A když se vám na veřejnosti několikrát po sobě blesk postaví, budou na vás všichni divně koukat. Prostě nechoďte mezi lidi, když vám pořád stojí. Všem, kteří z focení chtějí mít nějakou radost bych plnou automatiku vůbec nedoporučoval.

Automatický režim bez blesku - s tímto režimem často jde dosáhnout podstatně lepších fotek než v auto režimu s bleskem, který vypadá nepřirozeně a dělá tvrdé a na pohled nepěkné stíny. Ale pořád není vlastně možnost ovlivnit výstup, ani v tom smyslu, že nemůžeme předejít rozmazané fotce kvůli tomu, že automatika zvolí na 100 mm ohnisku čas 1/3 s, který se prostě udržet nedá a sebemenší pohyb bude na fotce vidět.

Priorita clony (A, Av) - tady už se dostáváme k něčemu zajímavému. Tento režim je velmi oblíbený, protože fotograf může vybrat clonu a určit tak hloubku ostrosti (malé clonové číslo pro malou hloubku ostrosti, s větším clonovým číslem roste i hloubka ostrosti). Automaticky je nastavený čas, který stačí pouze hlídat. ISO může být nastaveno automaticky nebo ručně. Výsledné nasvícení fotky se dá ovlivnit korekcí expozice. Výhodou je, že fotoaparát reaguje v mžiku na změny osvětlení, což fotograf nikdy není schopen dokázat tak rychle. Pokud chceme udržet stávající nastavení, je na lepších fotoaparátech tlačítko pro zablokování automatické expozice (AE Lock), dokud je držíme jsme svým způsobem v manuálním režimu. Nutné je si dávat pozor, zda stejným tlačítkem neblokujeme i automatické ostření.

Priorita času (S, Tv) - je režim oblíbený při focení sportů a v případech, kdy se rozhodnu, jaký chci použít čas pro svůj záměr (např. dlouhé expozice). Fotoaparát nastavuje clonové číslo a případně ISO. Výsledek opět můžeme ovlivnit korekcí expozice.

Programovatelná automatika (P) - je vlastně téměř automatický režim, u kterého můžeme nastavit ostřící body, použití blesku a případně korekci expozice.

Manuální režim - tento režim je můj oblíbený. Někoho manuální režim zastrašuje, ale nevidím důvod proč. Ve skutečnosti je to celkem jednoduché. Pokud nejsem v prostředí, kde se často mění světlo, řekl bych, že je to nejlepší volba. Proč? Hlavní důvod je, že fotograf může kontrolovat všechno a že pokud si nastavím expozici podle fotografovaného objektu, vůbec nezáleží na tom, jak změním kompozici, ale expozice bude pořád stejná. Pokud si tedy podle histogramu nastavím správné hodnoty času, clony, citlivosti ISO, můžu fotit bez starosti o to, zda fotím na jednom místě někoho v černém nebo v bílém, protože expozice se mi nezmění, přestože měřící systém fotoaparátu mi jednou bude naříkat, že je podexponováno podruhé zase že je přeexponováno. Pokud chci parametry změnit bez přemýšlení, stačí mi vědět, že o stejný počet kroků posunu čas a clonu případně ISO. Fotka tak bude nasvícená pořád stejně ale například s jinou hloubkou ostrosti. V manuálním režimu je také možné použít AutoISO s korekcí expozice.

A jak nastavovat korekci expozice? Taky poměrně jednoduše, chce to však mít něco nafoceno s daným fotoaparátem, aby jsme korekci odhadli správně. Ale pro světlé plochy jdeme s korekcí do plusu, pro tmavé do mínusu. Bílá plocha přes téměř celou fotku bude přibližně okolo 1+2/3 EV v plusu, černá v mínusu. Pro nastavování expozice podle bílé neopálené kůže bude okolo 1 EV, pokud fotíme v létě budeme blíž k nule.

A o kolik vlastně změníme expozici jedním otočením, jedním EV nebo co se udělat s ostatními parametry, aby fotka byla stejně nasvícená? Změna o 1 EV znamená změnu na dvojnásobek nebo polovinu stávajícího množství světla. O jedno EV obvykle změníme expozici pootočením voličů o tři kroky, nastavujeme tedy s krokem 1/3 EV. Pro čas a ISO je změna o 1 EV i číselně zdvojnásobení, pro clonu jsou dané expoziční kroky, které je nutné buď si zapamatovat a nebo myslet jen na to, o kolik kroků expozici měníme.

V jakém režimu tedy fotit? Prostě v tom, který vám vyhovuje a u kterého jste spokojení s výsledkem.