Časovací spoušť JYC 710 – bezdrátová drátěnka

Společnost JYC asi nemusím fotografům představovat. Tato hongkongská firma se zabývá výrobou různých krásných hraček pro fotografy, od „ocásků“ na krytky objektivů, které brání nám sklerotikům bordelářům v jejich ztracení, přes filtry a spouště, až po studiové vybavení. To vše za rozumné ceny.

U Tomášova článku „Soutěž o tři filtry: jaká témata na články vám zde na Fotorádci chybí“ jsem četl podnět kolegy Urbana, který by uvítal recenze drobného příslušenství. Toto je reakce.

Cílem dnešní recenze je seznámit vás s bezdrátovou drátěnkou JYC 710. Vlastním její verzi určenou pro některé Canony a Pentaxy. Pojďme si ukázat, co všechno tato hračka umí.

Nejdřív obrázky.

Trocha suchopárné teorie na začátek.

Bezdrátový přenos probíhá v oblíbeném „volném“ pásmu 2,4 GHz, k dispozici jsou 4 volné kanály. Můžete tudíž vyrazit na akci se třemi dalšími stejně vybavenými kolegy a nebudete si navzájem spouštět expozice.

Co je v krabici?

- vysílač

- přijímač

- kablík pro propojení s tělem

- baterky (některé verze přijímače jsou napájeny článkem CR2, některé dvojicí AAA)

- manuál

Dosah:

cca 10 metrů. Po překročení této vzdálenosti je přenos signálu nestabilní. Vyzkoušeno v praxi.

Režimy: 

- Delay neboli samospoušť – umožní exponovat snímek po určité dané době, od 1s po 99 hodin 59 minut 59 sekund.

- Long neboli délka expozice – ovládání kamery v režimu bulb, určíte si, jak dlouho bude otevřená závěrka. Časy jsou opět od 1s do 99 hodin

- Intvl – časosběr. Užitečná funkce, pokud vaše kamera neumí časosběrnou fotografii, vhodné pro starší nebo základní Canony a Pentaxy (moje K10D časosběr taky neumí). Nastavte si interval mezi expozicemi a jejich počet (max 399, pokud nastavíte víc, tak kamera bude snímat, dokud ji ručně nezastavíte)

- N – počet expozic. Nastavte si až 399 nebo „nekonečný počet“ snímků a kamera pak bude pálit jeden za druhým. Pozor na velikost RAW/JPEG bufferu.

- Posledním režimem je možnost povolit nebo zakázat pískání – spoušť potvrzuje stisknutí tlačítek slaboučkým písknutím.

Co to žere?

Nebojte se teta, vás ne. Spoušť i přijímač jsou napájeny dvěma bateriemi AAA, některé verze přijímače napájí jeden článek CR2. Životnost je cca 2 měsíce kontinuálního snímání s intervalem 5 minut (údaj od výrobce).

A teď v praxi.

Proč bezdrátová drátěnka?

Uvažoval jsem, jestli si pořídit klasickou drátovou časovací spoušť nebo její bezdrátovou verzi a bezdrátová varianta vyhrála. Často se hodí možnost vzít si spoušť s sebou a nemotat se v blízkosti kamery. Spoušť navíc můžete použít i pro „selfíčka“ ze stativu :). Já osobně navíc nemám rád, když mi drátěnka visí na kabelu a musím ji připevnit nějakou gumkou ke stativu.

Ovládání:

velice jednoduché a intuitivní. V manuálu si nastudujete, který režim je který a tím celá teorie končí. Šipkami vlevo a vpravo na hlavním ovladači zvolíte požadovaný režim, stisknete tlačítko SET a pak už šipkami nahoru a dolů nastavujete hodnoty, mezi kterými se opět pohybujete šipkami vlevo a vpravo. Po dokončení nastavení stisknete opět SET. Pro spuštění pak stisknete tlačítko Timer start/stop, spuštění časovače vám potvrdí probliknutí červené LED a můžete jít na kafe.

Velice příjemné je podsvícení displeje zelenou barvou. Podsvícení je slaboučké, takže vám nic nepraží do očí, ale displej je hezky čitelný i ve tmě.

Spoušť samozřejmě může fungovat i jako klasická „hloupá“ drátěnka, k tomu slouží velké tlačítko úplně dole. Stejně jako u běžné základní drátěnky má toto tlačítko aretaci. Takže si na kameře můžete nastavit bulb a spoušť se opět postará o zbytek. Toto tlačítko slouží i k okamžitému pořízení fotografie nezávisle na zvoleném režimu spoušti. Po stisku tlačítka se rozsvítí červená LED a začne běžet počítání času expozice. Skvělé pro star trails, nepotřebujete stopky.

Zmíněná červená LED svítí silněji než podsvícení displeje, ale neoslňuje.

A když už jsme u světýlek, zapnutý přijímač se hlásí slabým svitem červené LED.

Jak vidíte, ovládání je opravdu jednoduché a intuitivní. Manuál můžete klidně uklidit do krabičky.

Na přijímači je rovněž tlačítko spoušti. Sice nevím, proč, když spoušť fotoaparátu je hned vedle, ale nikdy jsem nad tím ani moc nepřemýšlel. Prostě tam je.

"Hands-on" alias "v teplých"

Přijímač spoušti se s tělem propojuje krouceným kablíkem. Připevníte ho do sáněk blesku. Pokud v sáňkách máte jiné příslušenství (blesk, jednotku O-GPS nebo jinou hračku), máte smůlu a přijímač můžete připevnit nějakým alternativním způsobem nebo použít přímé připojení vysílače kablíkem.

Kanály se volí mechanickým přepínačem, který má spoušť na spodní straně a přijímač na boku. Aretace pozice přepínače je spíš slabší, takže je nutno dávat si pozor, abyste si v brašně nepřehodili kanál a pak se nedivili.

Odpor tlačítek je přiměřený. Není potřeba vynaložit velkou sílu, ale zároveň mají tlačítka jasný stisk potvrzený cvaknutím. Velké tlačítko spoušti má rozumný chod, není potřeba ho mačkat silou. Aretace spoušti je rovněž „tak akorát“, není třeba rvát ji silou, ale ani si ji omylem nevycvaknete.

Dílenské zpracování je dobré. Nikde nic nevrže, díly jsou slícovány přesně, kryty baterek nejsou volné a při otevírání se nezasekávají. Zasouvání do sáněk blesku je v pořádku, výlisek je zpracován přesně. Nic se nezasekává.

Displej je dobře čitelný, segmenty jsou kontrastní a texty na displeji celkem velké.

Co se týká dosahu bezdrátu, zmínil jsem 10 metrů. Zkoušel jsem to na 20 a se zlou jsem se potázal, spoušť pracovala v režimu klasické zaaretované drátěnky a místo spojité expozice jsem získal hromadu dílčích expozic s různými časy. Psal jsem o tom i v blogu, tak se pobavte.

Závěr:

velice dobře zpracovaná hračka za rozumnou cenu. Kupoval jsem ji před cca dvěma roky za cca 40 dolarů na dx.com. Z mého pohledu plní požadované funkce a zápory jsem nenašel.

Poznámka pod čarou

zdá se, že existují dvě varianty – jedna s možností kabelového připojení spoušti, o které pojednává můj článek, a druhá, která má kabel napevno v přijímači.

Kvalitu snímků prosím omluvte, produktová fotografie není mou silnou stránkou :)