Rozhovor: Erik Johansson a jeho (ne)reálné fotografie

Hrátky s realitou, vzrušující perspektivu i mysl provokující motivy. To vše a ještě mnohem víc naleznete ve "fotografiích" známého fotografa Erika Johanssona. A jelikož jsem měl štěstí a mohl se s Erikem sejít, přináším vám dnes rozhovor s tímto velmi zajímavým fotografem.

Erik Johansson je známý švédský fotograf, který spolupracuje s takovými společnostmi, jako je např. Adobe, Google nebo třeba Volvo. Ovšem mnohem zajímavější, než práce, je jeho volná tvorba, o které je i tento rozhovor. S Erikem jsem se sešel v Praze, kam se nedávno přestěhoval z Berlína. Narodil se ve Švédsku, kde také vyrůstal a které zcela evidentně ovlivnilo jeho tvorbu. Já měl to štěstí, že jsem se s Erikem mohl sejít a vyzpovídat jej u dobré kávy. A jelikož jeho tvorbu považuji za opravdu zajímavou, přináším vám rozhovor s tímto mladým nadaným fotografem. Na první pohled to nemusí být zřejmé, ale za jeho surrealistickou tvorbou je mnohem větší podíl reality, než by se mohlo na první pohled zdát. Jsem si téměř jistý, že budete překvapeni - stejně jako já...

T: Běžně se fotografů ptám, co fotí, ale v tvém případě se musím zeptat odlišně. Protože tvoje "obrazy" rozhodně nejsou běžnými fotografiemi. A tak se zeptám - jak bys popsal svůj styl?

E: Fotografování jako takové je často o zachycení nějakého momentu. Ale v mém případě jde spíše o vizualizaci určité myšlenky. Považuji se za fotografa, ale fotografování je pro mě spíše nástrojem k vytvoření mých obrazů. Fotím si totiž veškeré podkladové fotografie sám. Svůj styl bych popsal jako surrealistický - snažím se vyobrazit nereálné tak, aby to vypadalo co nejvěrněji.

T: Tvé obrazy opravdu vypadají až neuvěřitelně reálně. Často vídám fotografy, kteří skládají dohromady různé fotky tak, aby nikdo nepoznal, že se jedná o manipulaci s obsahem. Prostě se snaží zakrýt veškeré stopy. Není to v tvém případě spíše naopak? Tvá díla vypadají až neuvěřitelně reálně a přitom každý vidí, že jsi s obrazem manipuloval...

E: Přesně tak. To, že mé snímky vypadají velmi reálně, je výsledkem opravdu náročného plánování. Přistupuju ke své tvorbě tak, že chci vyřešit určitý problém - vizualizovat něco, co tam ve skutečnosti není. Takže jak už jsem zmínil, veškeré podkladové materiály si poctivě fotím sám. Nepoužívám snímky z fotobank nebo počítačovou grafiku. Takže celý proces tvorby jednoho snímku může trvat i několik měsíců. Na druhou stranu nic mě nehoní, nedávám si žádné "uzávěrky" a všemu nechávám volný průběh.

T: Ovlivnilo něco v minulosti výrazně tvůj vztah a přístup k fotografii jako takové?
E: Vždy jsem se věnoval kreslení a to mě dodnes opravdu baví. Ne na profesionální úrovni, ale byl jsem schopný si kreslit jen tak pro radost. Zároveň mě fascinovaly počítače a posléze i možnost pořizovat digitální fotografie a spojit tak obojí dohromady.

T: Takže bys svým kolegům fotografům poradil, ať se více věnují plánování a přemýšlení nad fotografií?
E: Určitě. Pro mě je zmáčknutí spouště pouhým prostředkem či nástrojem k dosažení výsledku, který už jsem si před tím promyslel a naplánoval. Ale ne vždy to musí být extra složitý proces. Například můj snímek s mužem, který za sebou táhne silnici, je složeninou z pouhých 2 fotografií.

T: Jenom ze 2 fotek?
E: Přesně tak. Nejprve jsem nafotil původní scénu a na stejném místě, za stejného osvětlení, jsem nafotil kamaráda s látkou. A pak jsem to v Photoshopu složil dohromady. Zásadní pro dosažení věrohodného výsledku je nafotit si vše ve stejném světle a za stejných podmínek. Je dobré začít na jednoduchých projektech. Já jsem také nezačínal se složitými obrazy...

T: Na tvých obrazech můžeme často vidět otevřenou krajinu. Je to inspirace švédskou krajinou, odkud pocházíš?
E: Ano, je to tak. Většina mých obrazů je vytvořena z fotek, které jsem pořídil ve Švédsku.

T: Takže teď, když žiješ v Praze, se můžeme těšit na nové obrazy s motivy z českých luhů a hájů a třeba i Prahy?
E: Určitě. Švédská krajina je často jedna velká placka. Tady jsou zajímavé kopečky a také Praha se do mé tvorby určitě promítne. Jen si ale musím ještě sehnat vlastní auto, abych nemusel všude chodit pěšky :D

T: Používáš při pořizování svých podkladových fotografií nějakou speciální fotografickou techniku?
E: V podstatě ne. Vše, co potřebuješ, je fotoaparát a stativ (a někdy ani ten ne - výše zmíněný snímek s mužem a silnicí jsem pořídil jen tak z ruky). Dneska používám digitální Hasselblad, což je ale hodně velký a komplikovaný přístroj. Předtím jsem fotil na Canon 5D II, Canon 40D a 400D. I se základním fotoaparátem lze udělat velké divy.

T: Takže pro svou práci nepotřebuješ žádné speciální vybavení?
E: Pokud plánuji dvoumetrové výtisky, tak ano, ale ve většině případů stačí naprosto běžná foto technika, a to klidně z druhé ruky. Pak ještě budeš potřebovat Photoshop, který je dnes díky předplatnému dostupnější než kdykoliv dřív. Přijde mi fér, že všechny tyto nástroje jsou všem dostupné stejně. Záleží už na každém, jak je v praxi využije.

T: To je velmi dobrá myšlenka... máš pro čtenáře nějaké doporučení?
E: Já bych všem doporučil toto - nechte se inspirovat, ujasněte si myšlenku, jděte ven a foťte. Zkuste hledat spojení v neobvyklých věcech. Třeba elektrické dráty a struny na kytaře. Nešlo by to nějak spojit ve fotografii? Takže na začátku je vždy myšlenka a pak teprve realizace.

T: Jaký přístup preferuješ: víc Photoshop nebo víc dřiny při focení?
E: Určitě se raději víc snažím při focení, abych pak měl práci v Photoshopu co nejsnazší. Třeba když jsem vytvářel snímek vody tekoucí z obrazu, tak jsem vzal rám obrazu a z plastové nádoby za obrazem jsem lil vodu skrz rám dolů. A u toho vše samospouští fotil.

T: To si snad děláš legraci... :D
E: Ne, vážně. Občas se mě lidé ptají, jak se mi podařilo tak precizně vymaskovat tu vodu tekoucí z obrazu. Já to ale dělat nemusel. Ta voda tam opravdu tekla a já ji pouze vyfotil :)

T: Takže ne všechny tvé fotky jsou výsledkem tak komplexní práce v Photoshopu, jak by se mohlo zdát?
E: Přesně tak. Spousta objektů, které na mých fotkách vidíte, jsou reálné nebo to jsou modely v menším měřítku (viz níže).

T: Pojďme se ještě podívat na jeden další tvůj obraz: Landfall. Můžeš prozradit, jak vznikal?
E: Na začátku byla zase myšlenka. Přemýšlel jsem, jak by asi vypadalo, kdyby nepadala dolů z vodopádu voda, ale místo ní země. Dlouho jsem nevěděl, jak něco takového vizualizovat. A pak mě napadlo vyřešit to (jako ve spoustě jiných projektů) malým modelem. Nejprve jsem si nejprve nakreslil obrázek, jak by to mohlo vypadat (prostě na papíře). Pak jsem postavil malý model z lepenky. Namixoval jsem vodu s moukou, barvivem a strouhaným kokosem, abych imitoval tekoucí louku. Pak jsem vše nechal téct dolů a pořídil více fotek. Tyto fotky jsem pak složil dohromady s okolní krajinou. Takže vše je vlastně "reálné" a vytvořené z různých fotografií. Nic není uměle nakreslené. Například i ten skloněný strom je vyfotografovaný miniaturní model.

T: Neuvěřitelné. Takže za tvými obrazy je paradoxně mnohem víc reality, než by se mohlo zdát.
E: Je to tak. Ale někdy to zabere několik měsíců něco takového vytvořit. Například Landfall jsem čistého času 1 celý den fotografoval a 2 dny skládal. Ale ve výsledku jsou to týdny a někdy i měsíce plánování a vymýšlení postupů.

T: Používáš grafický tablet nebo myš?
E: Rád používám obojí. "Vyrůstal" jsem s myší, ale často sáhnu i po tabletu.

T: V jakém editoru konvertuješ své RAWy?
E: Používám Lightroom pro selekci i pro značnou část svých úprav. Samozřejmě upravené RAWy dál otevírám a edituju v Photoshopu.

T: Když už je řeč o Photoshopu, můžeš prozradit, z kolika vrstev se třeba skládají tvé snímky?
E: Záleží na konkrétním záměru, ale mohou to být i stovky vrstev a výsledný soubor má třeba 8GB. Snažím se ve vrstvách udržet pořádek, ale víš sám, jak to někdy chodí :D

T: Bavíme se tu o hromadě zajímavých fotografií, obrazech a v podstatě i umění. Proč to všechno vlastně vytváříš? Je za tím nějaká objednávka / plat / smlouva...?
E: Všechny tyto obrazy dělám ve svém volném čase a ne pro peníze.

T: Ale přeci něčím se živit musíš... ?
E: Samozřejmě tvořím i na zakázku, ale odlišuji od sebe práci a volnou tvorbu (a to i na svém webu). Když tvoříš zajímavé výsledky, máš možnost se dostat k zajímavým projektům.

T: Můžeš zmínit něco z tvé zakázkové tvorby?
E: Například jsem pracoval za zakázce, při které byla jedna budova ve Švédsku "převléknutá" do krabice. Není to imitace z Photoshopu, ale reálná fotka. Nejlepší na tom všem je, že zdrojem onoho "převleku" byla reálně vyfotografovaná kartonová krabice, která byla poté vytištěna do obřích rozměrů :)

T: Neuvěřitelné :) Myslel bych si, že fotka výše je trik v Photoshopu. Opět vidím, že za tvými obrazy je mnohem více reality.
E: Nebylo snadné to vytvořit - bylo potřeba precizně pracovat se světlem a nafotit vše pečlivě, aby "převlek" seděl na budovu. Například jsem kvůli tomu pracoval i s 3D modelovacím programem.  Na videu níže se můžete podívat, jak to celé vznikalo.

T: Ještě jsem se tě chtěl zeptat na tvé hry s perspektivou, které jsou často viditelné na v tvých obrazech. Proč to?
E: Baví mě hrát si s tím, jak lidé přemýšlí, když se na má díla dívají. Inspiroval mě dánský grafik M.C. Escher. Osobně mi přijde velmi zajímavé vytvořit v mysli pozorovatelů kolizi mezi tím, co říká jejich mozek a co vidí oči. A těším se, až do toho zapojím i Prahu :)

T: Tak na to se opravdu těším. Můžeš ještě říct něco o svém dalším díle /viz úvodní obrázek/: Free Breakers?
E: V tomhle případě si myslím hodně ovlivňuje myšlení lidí název. Pojmenování je často velmi podstatné a může pomoci pozorovatele "pošťouchnout" správným směrem. Třeba v tomto případě, kdybych vynechal název, nebo vymyslel jiný, by celé dílo mohlo mít zcela odlišné vyznění. Free Breakers je opět složenina z více reálných fotografií, nic není nakreslené. Nafotil jsem si jak krajinu, tak architekturu i různé druhy útesů a skalisek, atd. a pak vše poskládal.

T: Nedávno ti vyšla nová kniha "Imagine" - co v ní nalezneme?
E: Legrační je, že už vyšla, ale fyzicky ji ještě nemám. Čekám, až mi bude každým dnem doručena ze Švédska (pozn. redakce: v době rozhovoru). Obsahuje výběr 50 doposud nejlepších mých snímků. Ke všem je tam krátký komentář, ale hlavně je to o fotkách. Mimochodem, jmenuje se Imagine.

T: Kolik bude kniha stát?
E: Myslím, že to bude v přepočtu kolem 600Kč. Pozn. redakce: kniha je již dostupná i na českém trhu, dostupnost můžete ověřit zde na heureka.cz.

T: Na čem zrovna pracuješ - máš rozpracované nějaké zajímavé nápady?
E: Poslední dobou jsem byl hodně zaneprázdněný výstavou ve Švédsku, ale samozřejmě něco nového rozpracované mám a předpokládám, že v průběhu jara budou výsledky k vidění. Už mám dokonce pár zajímavých myšlenek týkajících se Čech i Prahy. A doufám, že se mi podaří uspořádat výstavu i zde v Praze.

Děkuji Ti Eriku za téměř hodinový rozhovor ;)