Investovali jste desetitisíce do fototechniky, strávili hodiny nad články o focení, dny a týdny na workshopech, expedicích, foto-výpravách a teď byste si ty své nejlepší úlovky rádi vytiskli a pověsili na zeď? Tisk může být třešničkou na dortu, která Vašim fotografiím dodá ten správný šmrnc anebo může celou předchozí práci zhatit. Pojďme se tedy společně podívat, jak z tisku dostat co nejvíce.

V prvním díle série článků jsme vybírali tu správnou tiskárnu a dozvěděli se jak je to s potřebným rozlišením fotografií pro velkoformátový tisk. Dnes už se tedy nebudete trápit myšlenkou, jestli má Váš fotoaparát pro daný tisk dostatečné rozlišení či jaký je rozdíl mezi ppi a dpi.

V druhém díle jsme se seznámili se základními způsoby doladění expozice, barev a ukázali si, jak fotografii pro tisk doostřit.

Předpokládejme tedy, že tiskárnu jste si již vybrali a fotografii máte nachystanou pro tisk v těch správných rozměrech, expozičně i barevně doladěnou a pro danou velikost tisku i správně doostřenou. Fotografii tedy zbývá jen vytisknout a zarámovat. Na co ji tisknout a jak rámovat? Na to se podíváme jedno po druhém.

Na co tisknout?

Z hlediska tiskařského materiálu přichází v úvahu dvě základní možnosti. Těmi jsou papír a dnes i tolik populární plátno. Na jaký papír tisknout a jaké plátno zvolit?

V prvním článku jsem uváděl, že dobré tiskařské studio disponuje výběrem z různých materiálů, případně je schopné na požádání určitý tiskařský materiál zajistit. Tím by si měli přijít na své zákazníci s různými finančními možnostmi a představami.

Jaký je rozdíl mezi levným a drahým tiskařským materiálem?

Většina laiků nechápe, proč by měla utratit více peněz za tisk na kvalitnější materiál a tak většinou šahá po té nejlevnější variantě.  Tisk jako tisk, hlavně ať je to hezké a levné, ne?

V čem je dražší tiskařský materiál jiný? Dražší materiál má většinou vyšší gramáž, lepší interpretaci barev (široký barevný gamut), případně vyšší odolnost hotových tisků vůči vodě. Je-li materiál navíc archivní (neobsahuje kyseliny), vyznačuje se dlouhou životností (cca 100 let).

Oproti tomu levný materiál neposkytuje tak dokonalou interpretaci barev, díky přítomnosti kyselin Vám fotografie časem zežloutne a v případě vyšší vlhkosti může dojít i k jejímu zkroucení (v případě papíru) či roztřepení (v případě plátna).

Jak drahý materiál tedy zvolit?

A) chci top produkt / mám neomezený rozpočet

Připravujete-li fotografie pro exklusivní galerie, či náročné klienty, standardní papíry nemusí vyhovovat, přestože čistě technologicky vzato dávají velmi kvalitní výsledek. V takovém okamžiku, dovoluje-li to rozpočet, je možné sáhnout po tom nejlepším, co na trhu je.

Příkladem "TOP" materiálu jsou produkty firmy HAHNEMÜHLE. Tato společnost své papíry na tiskové straně potahuje speciální povrchovou vrstvou, která zabezpečuje široký barevný gamut, ostrý tisk a vysokou odolnost hotových výtisků vůči vodě.

B) chci vysokou kvalitu za ještě přijatelnou cenu

O něco levnější, ale také velmi kvalitní alternativou, se kterou mám několikaleté dobré zkušenosti, je další německá firma TECCO. Jejich produkty, ať už papír nebo plátno, používám pro zakázky realizované prostřednictvím mého e-shopu, speciální zakázky pro firmy, či k tisku pro rodinu, přátelé a známé. Na stránkách výrobce naleznete opravdu širokou nabídku materiálů a k dispozici jsou veškeré ICC profily členěny dle typu tiskárny a konkrétního papíru.

C) chci rozumnou kvalitu za nízkou cenu

Pokud nechcete za tisk příliš utrácet, ale záleží Vám na kvalitě, volil bych mezi tiskařským materiálem, se kterým se v tiskárnách setkáte nejčastěji. Tím jsou produkty firem Epson, Ilford,Tepede, HP, Canon, atd. Při výběru bych ale vybíral materiál s vyšší gramáží a pokud možno bez kyselin.

Papír nebo plátno?

Někteří z mých klientů se mě ptají, zda nechat fotografii vytisknout na papír nebo plátno. Odpověď na to není lehká. Závisí totiž na:

1) interiéru, do kterého chcete fotografii umístit

- někam se hodí plátno, jinam zase papír nalepený na kapa desce,

2) na velikosti tisku

- plátno doporučuji spíše pro větší formáty (řekněme od A2 nahoru), jelikož se u nich předpokládá větší pozorovací vzdálenost a tedy není vidět struktura samotného plátna,

3) na plánovaném rámování

- je třeba počítat s tím, že plátno stačí pouze natáhnou na rám, zatímco fotografii je nutné dále lepit na kapa desku, případně rámovat.

4) na ostatních proměnných

- vystavíme-li obraz do interiéru, kde na něj budou s prominutím "srát mouchy", bude lepší tisknout na papír a následně fotografii nalepit na kapu a přetáhnout omyvatelnou fólií. Zašpiněný obraz pak lze jednoduše očistit mokrým hadříkem, což by byl problém v případě tisku na plátno.

Jak rámovat?

Následné rámování se bude odvíjet od materiálu, který jsme pro tisk zvolili.

PLÁTNO

V případě tisku na plátno půjde jen o natažení na blind rám, případně ošetření sprejem. Volba tedy velmi jednoduchá. Otázkou však zůstává co s okraji rámu (přes které se plátno přetahuje).

Pokud bychom fotografii zahnuly přes okraje rámu, narušíme tak kompozici fotografie, což určitě nedoporučuji.

Proto plánujete-li tisknout na plátno, nezapomeňte ještě před tiskem ve Photoshopu kolem fotografie vytvořit 5-7 cm široký pás / rámeček, který bude použit pro natažení na blind rám. Jak na to? Jednoduše. Ve Photoshopu vyberete "Image" - "Canvas Size" a do okének "Width" a "Height" přidáte alespoň 10cm (pro 5 cm na každé straně - viz printscreen vlevo).

Jakou zvolit pro okraje rámu barvu? Okraje rámu můžeme nechat bílé / černé, ale nejlepším řešením bude vzor z fotografie na okraje rámu naklonovat. Jak na to? Standardní klonovací razítko nám tady příliš nepomůže (i když i to může být provizorním řešením). Pokud vlastníte nejnovější verzi Photoshopu, lze plochu vyplnit upgradovanou verzí klonovacího razítka. Pokud novou verzi Photoshopu nevlastníte, lze použít zrcadlení obrazu. Postup je ale složitější a tak ho vysvětluji až v rámci workshopů.

PAPÍR

V případě tisku velkoformátových fotografií na papír doporučuji jednoznačně nalepení na kapa desku a následné přetažení fólií, případně dodatečné zarámování (kvůli celkovému zpevnění).

Lepení na kapa desku je pro laickou veřejnost často neznámá metoda rámování. Setkal jsem se například s tím, že klient plánoval moje metr a půl velké panorama dávat za sklo. Dokážete si pak představit váhu takového "rámování" nebo případné následky v případě pádu?

Lepení na kapa desku je prováděno několika metodami. Ve všech případech ale dojde k úplnému nalepení fotografie na desku a ideálně i přetažení průhlednou ochrannou fólií. Ta fotografii chrání proti UV záření a proti případným nečistotám. Jednou za čas tak můžete obraz umýt mokrým hadříkem a je zase jako nový - bez prachu a nečistot.

Desky pro lepení fotografií se vyrábí z různých materiálů o různých tloušťkách. Jakou desku tedy zvolit?

A) Foamboard - "low cost" řešení

Foamboard jsou pěnové desky vhodné na adjustaci menších formátů nebo větších formátů fixovaných dodatečným rámem. Jejich výhodou je nízká cena a váha. Pokud ale chcete foamboard použít pro větší formát, je vždy nutné zpevnění rámem.

B) Kapa desky - "standardní" řešení

Jedná se o lehké, pevné a snadno zpracovatelné desky v různých variantách s jádrem z pěnové polyuretanové hmoty, které mohou být navíc zpevněny hliníkovou fólií. Standardně používané jsou desky o tloušťce 5 nebo 10 mm, přičemž u těch silnějších již odpadá nutnost následného rámování.

C) Hliníkové desky - "top" řešení

Hliníkové sendvičové desky jsou tvořeny dvěma AL plechy a PE jádrem. Vykazují vysokou stabilitu i při větších rozměrech a dlouhodobou odolnost v exteriéru. Oproti předchozím typům jsou velmi tenké, elegantní a díky své pevnosti již nevyžadují dodatečné rámování.

Teď si říkáte, možná až příliš informací pro fotografa? Nebojte se. Jako fotograf nemusíte znát všechny typy desek, rámů či tiskařských materiálů. Článek by Vám měl vytvořit jen základní přehled, přičemž detaily dořešíte s odborníky ve studiu / ramařství, ve kterém budete fotografie tisknout / rámovat.

Na tiskařská studia jsem dával tip už v prvním článku, tak teď dám tip i na jedno "low-cost" ramařství v Praze (viz link). Úplně všechny druhy rámování tam sice nerealizují, ale co neumí, zprostředkují, případně poradí kam dál.

Smutná pravda o tisku

Možná Vás napadlo, proč jsem v rámci článku nezabíhal do podrobností typu barevné gamuty, ICC profily, atd. Jinými slovy "Proč tisk nedotáhnout k absolutní dokonalosti?".

Odpověď je jednoduchá… "Protože o to nikdo nestojí". Laická veřejnost příliš nevnímá rozdíly v kvalitě tisku a už vůbec nerozumí rozdílům v kvalitě tiskařských materiálů. To je navíc umocněno šetřílkovskou povahou českého národa, co se umění týče a také ne zrovna růžovou ekonomickou situací (ve srovnání se západem).

Výsledkem je skutečnost, že český zákazník nevnímá rozdíl mezi:

a) velkoformátovým obrazem, který vznikl za použití kvalitní fototechniky, byl vytištěn špičkovou technologií na archivní papír a vhodným rámováním byla umocněna jeho životnost,

b) brakem, který visí v IKEA a je nabízen za čtvrtinovou cenu oproti předchozímu.

Měl jsem známého, který si takový IKEA obraz pořídil. To, že je fotografie na papíře, který za pár let zežloutne, mu nevadilo. To, že je místo kapa desky jakýsi "papundekl", který se mu do roka vypouknul a zkroutil také ne. To, že mu obraz nenávratně "zašpinily"mouchy, také neřešil. Když jsem ho upozornil, že z dvoumetrové vzdálenosti na fotografii vidím šum a neostrosti, odpověděl "Hele vždyť je hezká a stála 9 stovek".

A měl pravdu ..za 9 stovek bych tento formát ani nevytisknul. Natož abych to nechal zarámovat, prodal a získal na tom ještě nějakou provizi.

Jiný kamarád mě kdysi požádal o velkoformátovou fotografii místa, u kterého jsme byli na dovolené spolu. Slíbil jsem mu tedy, že mu ji nechám vytisknout a on zaplatí jen náklady tiskárně. Když zjistil, že tisk na plátno bude stát cca 1500 Kč (mimochodem nejnižší cena za použití dané technologie a plátna v ČR), přišel s tím, že našel levnější tiskárnu.

Odeslal jsem tedy precizně upravenou fotografii v 16 bit tiffu do jakési "rádoby tiskárny", načež mi přišla odpověď: "Prosíme zaslat v jpeg, tiff nejde otevřít". Rozhořčený, že očividně jednám s absolutními amatéry, degraduji obrazovou kvalitu a odesílám fotografii v jpeg. Bohužel přišla další odpověď: "Fotografie je moc velká, prosíme zmenšit" (šlo o panorama slepené z mnoha snímků). Tak jsem se „slzami v očích“ fotografii opět degradoval - zmenšil o 30% a odeslal k tisku, na který se nikdy nepřijdu podívat.

Takovéto zkušenosti fotografům, kteří utratí desetitisíce v honbě za vyšší obrazovou kvalitou, či dokonalými velkoformátovými fotografiemi, pak trhají srdce. Každý věří, že si jeho fotografie, která stála tolik peněz (fototechnika + foto-expedice), času (čekáním na to pravé světlo) a dřiny (drápání se po tmě na vrcholky hor), zaslouží ten nejkvalitnější tisk a nejlepší materiál. Bohužel rozpočty a představy klientů jsou často jiné. Poprat se s tím nějak musíme sami.