Brand

Kvíz pro fotografy - řešení

Minulý týden jsme publikovali velmi zajímavý kvíz na téma fotografování. V komentářích i sociálních sítích se objevilo mnoho různých odpovědí, odezva byla opravdu velká. Dnes vám přinášíme slíbené řešení našeho kvízu - tedy správné odpovědi včetně vysvětlení proč. A pro dva účastníky, kteří byli nejpřesnější v odpovědích, máme připravené překvapení ;)

kviz-reseni.jpg

Některé otázky byly snadné, jiné zase záludné. A jelikož by byla škoda publikovat správné řešení kvízu jen tak bez objasnění "proč toto je správně a tohle není", přinášíme vám ke všem otázkám i vysvětlení. V tomto článku tak naleznete nejen správné odpovědi, ale spoustu zajímavých informací, které vám pomohou si leckteré znalosti osvěžit a nové pojmy zažít.

Ceny pro nejúspěšnější tipující

Kvíz byl opravdu velmi náročný, a tak se v komentářích pod článkem 100% netrefil do správných odpovědí nikdo. Nicméně dva čtenáři (Vladimír Meier a Miroslav Kratochvíl) byli nejblíž, když zodpověděli správně 20 otázek z celkových 21. Pro oba máme připravené velmi příjemné překvapení jako poděkování za účast. Oba dva získávají cenu dle vlastního výběru: PRO+ zápis zdarma na 1 rok v našem katalogu fotografů (v hodnotě 1990Kč) nebo 60% slevu na Videokurz Adobe Lightroom (v hodnotě 3290kč, po slevě pouhých 1316kč).

A nyní již správné odpovědi

1. Když zvýším hodnotu citlivosti ISO a chci zachovat (v neměnných podmínkách) stejnou expozici, tak musím:

  1. zkrátit čas expozice
  2. prodloužit čas expozice
  3. nastavit bodové měření expozice

V tomto případě je správně a), protože při zvýšení citlivosti ISO začne být snímač fotoaparátu více citlivý na světlo (uměle). Bez dalšího zásahu by tak fotka byla najednou světlejší. To lze vyřešit třeba například kratší expozicí nebo použitím vyššího clonového čísla. Bodové měření expozice nemá s tématikou nic společného, protože se týká režimu měření expozice - a ne tří základních expozičních prvků, kterými jsou clona, čas a ISO.


2. Hloubka ostrosti je pojem, který říká:

  1. jak moc ostré jsou rohové vůči středovým částem fotek
  2. jak vzdálené (od fotografa) je místo, které je zaostřené
  3. jak velké je rozmezí, ve kterém je vše ještě ostré (ve směru od fotografa / k fotografovi)

Správně je c).  Možnost a) je tematicky zcela mimo a týká se spíše obrazové kvality objektivů. B) byl tak trochu chyták, protože se trochu týká tématu hloubky ostrosti, ale jen vzdáleně. Možnost b) totiž popisuje pojem tzv. "hyperfokální vzdálenosti". C) je pak jedinou správnou odpovědí, protože hloubka ostrosti určuje, jak velké je rozmezí, ve kterém je na fotce vše ještě ostré.


3. Hloubka ostrosti se sníží tehdy, když:

  1. snížím hodnotu clonového čísla
  2. budu fotit s hodně vzdáleným pozadím
  3. půjdu blíže k hlavnímu objektu, který fotím (a na který ostřím)

Správně je a) a c). Pokud snížím hodnotu clonového čísla, tak se hloubka ostrosti zmenší. To je fyzika. Možnost b) byl velmi lákavý chyták. Hloubka ostrosti je nezávislá na vzdálenosti pozadí. Ono se sice hodně vzdálené pozadí více rozostří, než to blízké, ale to na hloubku ostrosti v praxi ale nemá vliv - ta je stále stejná, ať je na pozadí fotky křoví vzdálené 3m nebo 30m. Vzdálenější křoví se sice více rozostří, ale hloubka ostrosti se tím nemění. Možnost c) je pak také správně, protože se snižující se vzdáleností zaostření se snižuje i hloubka ostrosti. Proto například při focení detailů (hodně zblízka) pracujeme často s velmi malou hloubkou ostrosti. Viz opět článek o hloubce ostrosti.


4. Pokud fotím příliš kontrastní scénu (např. krajina za slunečného poledne), tak to mohu vyřešit tím, že:

  1. na objektiv nasadím ztmavující ND filtr
  2. udělám více expozic, které pak v počítači složím dohromady
  3. snížím citlivost ISO, čímž se i ve fotce sníží příliš velký kontrast

Možnost a) sice zněla lákavě, ale ND filtr ztmaví celou scénu plošně. Stejně ztmaví světla i stíny, takže problém příliš vysokého kontrastu neřeší. Varianta b) potom v praxi velmi dobře funguje. Nemusí se jednat hned o HDR, ale o způsob, jak se vypořádat s příliš velkým kontrastem. Navíc se různé expozice (světlejší, tmavší,...) a z nich se pak pomocí masek a vrstev vybere jen to, co je potřeba. Varianta c) je sice teoreticky možná, ale ve většině případů příliš nepomůže. Jestliže snížím citlivost ISO z hodnoty např. 400 na 125, tak tím příliš vysoký kontrast poledním sluncem nasvícené krajiny nevyřeším. Ano, pokud bych uvažoval změnu z hodnoty ISO 25 600 na ISO 125, tak potom možná ano. Nicméně kdo by fotil poledním sluncem nasvícenou krajinu na tak vysokou citlivost ISO? Takže opravdu je správně pouze b).


5. Fotím děti v pohybu v tmavém interiéru. Pro co nejlepší výsledek:

  1. nasadím světelný objektiv a zvýším citlivost ISO na únosnou míru
  2. nastavím bodové měření expozice a expoziční režim M (manuální)
  3. aktivuji blesk, který (pokud je to možné) namířím do stropu

Focení pohybu v horším světle je snad tou nejobtížnější situací pro každého fotografa. A to proto, že naráží na limity své fotografické výbavy. Expozice vychází příliš dlouhá, vysoká citlivost ISO zase přináší spoustu šumu a objektiv již odclonit nelze. Co potom? Logicky nám z toho vychází nejlépe možnost a) a c). Světelný objektiv nám pomůže pobrat více světla (takže expozice nebude vycházet tak dlouhá), což ještě více podpoříme zvýšením citlivosti ISO na únosnou míru - tedy takovou, při kterém z fotky nebude olejomalba (kvůli redukci šumu). Varianta b) nedává smysl - manuální režim v kombinaci s bodovým měřením expozice nejen že nic neřeší, ale vlastně ani téměř nedává smysl. Možnost c) nám pak umožní nasvíti scénu umělým měkkým světlem a vyřešit tak zapeklitou situaci nedostatku světla.


6. Krajina se nejlépe fotí:

  1. přesně v poledne, protože slunce svítí shora, a tak nikde nejsou tvrdé dlouhé stíny
  2. v době kolem západu slunce, protože je většinou měkčí a teplejší světlo
  3. skrz okno jedoucího auta, protože tak stihnu vyfotit nejvíc fotek

Jedna osvědčená fotografická poučka říká, že nejlepší světlo bývá hodně brzy ráno a pak večer. A je tomu opravdu tak. Správně je možnost b), protože v době kolem západu slunce bývá světlo opravdu nejvíce atraktivní. Možnost c) byla uvedena spíše pro pobavení :)


7. Fotíme večer potmě venku se zapnutým systémovým bleskem. Pro co nejlepší výsledek:

  1. nastavím nízkou citlivost ISO a vysoký výkon blesku, abych zmrazil pohyb
  2. nastavím v režimu M takový čas expozice, abych nepodexponoval výrazně pozadí a bleskem zmrazím pohyb
  3. blesk vyklopím nahoru a čas expozice nastavím na 1/500sec., abych zmrazil pohyb

Sedmička byla velmi těžká a záludná otázka. Vezměme to tedy postupně. Pokud fotím venku večer, kdy už je tma a mám zapnutý systémový blesk, tak je mým cílem obvykle naexponovat prostředí tak, aby nebylo zcela černé a zároveň bleskem nejen nasvítit vše dostupné, ale s jeho pomocí i zmrazit pohyb. Z toho nám vyplývá, že správně je varianta b). Teoreticky by mohla být správně i možnost a), ale výsledkem by byl dobře nasvícený člověk ve tmě. Což většinou nepovažujeme za nejlepší výsledek. Lepší je z hlediska expozice vzít ohled i na přirozené světlo a jemu v režimu M expoziční hodnoty přizpůsobit. No a odpověď c) je vcelku nesmyslná, protože venku bychom blýskali snad do mezihvězdného prostoru a navíc 1/500 sec. by u většiny fotoaparátů aktivovala zbytečně vysokorychlostní synchronizaci - nedopadlo by to dobře (bylo by to celé téměř černé, protože blesk by mířil nahoru do oblohy).


8. Fotíme architekturu nasvícenou ostrým sluncem, a tak je celá scéna velmi kontrastní. Pro co nejlepší výsledek:

  1. budu exponovat na stíny, abych nebyly příliš tmavé a neobsahovaly příliš šumu,
  2. budu exponovat na světla, abych na fotce neměl přepaly
  3. budu exponovat tak, abych na fotce neměl ani přepaly ani podexpozici a při postprodukci světla ztmavím a stíny prosvětlím

Správně je c), protože nechceme mít na fotce jak podexpozice, tak ani přeexpozice. Proto exponujeme někam mezi a počítáme s tím, že příliš světlé části ztmavíme a naopak ty příliš tmavé lehce prosvětlíme. Pokud bychom exponovali na stíny (a), tak bychom skončili s přepálenou fotkou. No a pokud bychom exponovali na světla (b), tak bychom měli fotku výrazně podexponovanou ve stínech.


9. Sluneční clona objektivu je velmi užitečná proto, že:

  1. funguje jako mechanická ochrana objektivu
  2. minimalizuje průnik bočního parazitního světla do objektivu
  3. díky matnému vnitřnímu povrchu snižuje míru odlesků na lesklých plochách (např. auto)

Sluneční clona je velmi užitečné zařízení, které opravdu pomáhá eliminovat vnikání bočního světla do objektivu (b). Tím minimalizuje různé reflexy, které pak vznikají na povrchu optiky uvnitř objektivů. Zároveň funguje i jako mechanická ochrana (a), protože snadno zamezí třeba umaštění přední čočky objektivu rukou. Nebo pokud objektiv spadne na zem, tak je šance, že náraz pojme clona a ne objektiv, a podobně. Sluneční clona ovšem nikterak neovlivní, zda-li jsou na fotce povrchy lesklé či nikoliv (c). To ovlivní možná tak polarizační filtr.


10. Portréty se většinou nejlépe fotí:

  1. zblízka extra širokoúhlým objektivem, aby se do záběru vešla celá postava
  2. 35mm až 135mm objektivy ze střední vzdálenosti, aby nedošlo k příliš velkému zkreslení
  3. s pevnými světelnými objektivy, protože focený člověk pak na fotce více vynikne

Extra širokoúhlé objektivy nejsou na portréty vůbec vhodné, protože velmi zkreslují. Takže možnost a) správně určitě není. Naopak ale platí, že 35-135mm objektivy jsou na portréty obvykle velmi vhodné a pokud jsou navíc světelné (c), tak je to ještě lepší. Hloubka ostrosti je totiž potom nižší a focený člověk na fotce lépe vynikne. Ne nadarmo platí, že na portréty je vynikající například "pevná světelná padesátka", což je v praxi 50mm objektiv s dobrou světelností např. f/1.4, jako např. Sigma 50mm f/1.4 ART a podobně.


11. Pokud fotím pohybující se lidi v tmavé místnosti a délka expozice vychází příliš dlouhá (a fotky jsou kvůli tomu rozmazané), tak:

  1. zapnu sekvenční snímání, čímž zmrazím pohyb
  2. zvýším citlivost ISO, protože šum z fotky při úpravách lze odstranit, ale rozmazanou fotku už doostřit nelze
  3. fotoaparát dám na stativ, čímž se vyhnu rozmazání lidí na fotkách

Sekvenční snímání (a) pohyb opravdu nezmrazí. Sice umožní pořídit více fotek, ale to se zmrazením pohybu to nemá nic společného. Nicméně zvýšení citlivosti ISO (b) povede k tomu, že čas expozice se zkrátí, čímž se sníží riziko rozmazání fotek. Daní za to bude zvýšená míra šumu, ale v praxi opravdu platí, že šum lze do jisté míry odstranit, ale pohybově rozmazanou fotku již napravit nelze. Možnost c) je potom vcelku zbytečnou snahou, protože fotoaparát sice bude stabilizovaný, ale při focení pohybu nám bude k ničemu - při dlouhé expozici se pohybující se lidé stejně rozmažou.


12. RAW je ve fotografickém oboru označení pro:

  1. fotografický směr prosazující fotografie bez úprav (takzvané "raw fotografie")
  2. způsob záznamu fotografií formou dat ze snímače (pro flexibilnější úpravy)
  3. modelku specializující se na akty, na kterých expresivně vyniká výrazné ochlupení

RAW je opravdu forma záznamu dat ze snímače, ze kterých se poté v konvertoru vytváří fotografie. Správně je tedy volba b). Možnost a) byl chyták a c) jsem uvedl pro pobavení. Doufám, že zejména v případě c) to bylo zřejmé :)


13. Mnoho fotografů po celém světě preferuje RAW zejména proto, že:

  1. RAW jsou pouhá data ze snímače bez dalších úprav, tedy většinou vybledlé fotky bez "šťávy"
  2. RAWy umožňují dodatečně při úpravách zaostřit fotku tam, kde je to zrovna potřeba
  3. z RAWů lze tisknout čtyřikrát větší výtisky, než z JPEGu

Jakkoliv zvláštně to může vypadat, je správně možnost a). Mít fotku nekontrastní a bez úprav, dobarvování, doostřování a dalších "vylepšení" je to, co většina zkušených fotografů preferuje. V takové případě totiž vždycky máte mnohem větší míru flexibility při úpravách fotek. Představte si to takto - koupíte si rodinný dům jen jako hrubou stavbu (RAW) - tu si pak můžete dost flexibilně upravit, dodělat příčky, vymalovat dle svého, položit libovolné podlahy, atd. Pokud ale koupíte dům již hotový (JPG), tak už s ním nic moc nenaděláte. Možnosti b) a c) nejsou správně, protože doostřování dle libosti ani RAWy neumožňují (to v současnosti umí Lytro fotoaparáty). Stejně tak neplatí, že z RAWu by bylo možné tisknout 4x větší výtisky, než z JPEGu. Teoreticky lze říci, že RAW, který je kvalitně konvertovaný, bude kvalitnější, než JPEG, takže i výtisk z něj bude moci být větší. Ale to není pravidlem a už vůbec neexistuje nějaký převodník typu 4x větších výtisků.


14. Pokud fotím něco neobvykle tmavého (např. černé auto v neosvětleném tunelu), tak bude potřeba:

  1. nastavit režim vyvážení bílé na manuální s přednastaveným režimem "Blesk"
  2. kompenzovat expozici do záporných hodnot
  3. kompenzovat expozici do plusových hodnot

V praxi vždy vycházejte z toho, že fotoaparát je pouhý stroj, který neví, co fotíte. A vždy se snaží mít vše neutrálně šedé - bez přepalů a přeexpozic. Takže pokud fotíte bílý sníh, naexponuje vám ho automatika jako tmavý šedivý sníh ("bojí" se přepalů a neví, že fotíte sníh). Podobně platí, že pokud fotíte tmavé auto v tmavém tunelu, tak automatika (která o tom neví) se bude snažit opět vše exponovat do středních šedivých tónů - takže fotku přeexponuje. Proto budeme muset v takovém případě kompenzovat expozici do záporných hodnot. Tudíž správně je možnost b). Režim vyvážení bílé s režimem Blesk opravdu tuto situaci neřeší. No a možnost c) by platila třeba tehdy, pokud bychom fotili sněhuláka na sněhu.


15. Pravidlo třetin se ve fotografování týká

  1. kompozice
  2. expozice
  3. exhibice

Pravidlo třetin se týká kompozice (a) - tedy rozmístění jednotlivých prvků ve fotografii. Expozice se týká toho, jak je fotka světlá či tmavá. No a exhibici můžete vidět třeba při nějakém tanečním nebo sportovním vystoupení :)


16. Histogram je nástroj, který při fotografování pomáhá

  1. zjistit, jak zda-li je fotka správně zostřená
  2. zjistit, zda jsou na fotce podexpozice či přeexpozice
  3. zjistit, jak moc jsou ve fotce zastoupeny jednotlivé odstíny barev či šedi

Histogram je velmi užitečný nástroj, pomocí kterého můžeme zjistit, jak moc jsou na fotografii zastoupeny stíny, světla či dokonce barvy. Z toho vyplývá, že správně je b) i c). Pokud histogram "přetéká" doleva či doprava, potom jsou na fotce přítomny přeexpozice či podexpozice. No a z histogramu lze pak velmi pohodlně vyčíst zastoupení jednotlivých odstínů barev (v RGB histogramu) či šedi. V praxi platí, že tam, kde je histogram vysoko, je "toho hodně". Histogram je v praxi graf četnosti, tedy míry zastoupení. Informaci o zaostření z něj vyčíst nelze.


17. Odrazná deska se při fotografování portrétů používá zejména proto, že

  1. pomůže prosvětlit příliš tmavé stíny v obličeji a na celé postavě
  2. může dodat zajímavý lesk do očí
  3. snižuje příliš velký kontrast mezi tmavou postavou a světlým pozadím

Správné odpovědi jsou všechny tři. Při použití odrazné desky se prosvětlí příliš tmavé stíny. Také se dodá lesk do očí. No a prosvětlením původně tmavé postavy se ve výsledku sníží původně vysoký kontrast mezi postavou a pozadím. Odraznou desku nepodceňujte a zejména pokud fotíte lidi v přirozeném světle, měla by jistě patřit do vaší výbavy.


18. Zkratka "TTL" ve fotografování vychází z anglického:

  1. To The Light (měření na světlo)
  2. Through The Lens (měření skrz objektiv)
  3. Towards Top Light (k vrchnímu světlu)

Tak schválně - museli jste zapojit google? :)  Správně je odpověď b), tedy "Through The Lens", což v praxi i v překladu znamená měření světla skrz objektiv. Zjednodušené řečeno to znamená, že se přicházející světlo neměří samostatným expozimetrem nebo flashmetrem, ale ve fotoaparátu poté, co světlo projde objektivem. Takové světlo může být ovlivněno nejen objektivem, ale i například filtrem, telekonvertorem, atd.


19. Bodové měření expozice použijeme zejména tehdy, když:

  1. chceme ostřit přesně na jedno místo
  2. chceme mít fotku bez přepalů a podexpozic
  3. chceme mít správně exponované jedno místo

Měření expozice a režimy ostření si lidé často pletou, a tak jsem na vás i v této otázce přichystal jeden chyták - a to ve formě odpovědi a). Bohužel ale platí, že měření expozice má pramálo společného s ostřením na jedno místo. Správně není ani varianta b), protože bodové měření expozice vůbec nezaručuje absenci přepalů a podexpozic. Bodové měření expozice je režim měření, ve kterém automatika fotoaparátu (vestavěný expozimetr) bere v úvahu při nastavení clony, času a citlivosti ISO jen malou (vybranou) výseč z celé fotky - proto se označuje jako bodové měření. A také proto je správně pouze c).


20. Fotíme venku s externím bleskem, který odpalujeme na dálku a tento blesk je v režimu M (manuálně nastavený výkon), tak potom:

  1. pouhým zvýšením citlivosti ISO fotku zesvětlíme
  2. pouhým snížením clonového čísla fotku zesvětlíme
  3. zkrácením času expozice vše na fotce zesvětlíme

Focení s externím bleskem je slabinou nejednoho fotografa. I proto jsem si vědom, že tato otázka nebyla vůbec snadná. Navíc ale ani nebyla jednoznačná, protože v zadání chybí informace o režimu fotoaparátu.

Pokud by byl fotoaparát v režimu M, tak by platilo následující. Odpověď a) je správně proto, že pokud zvýšíme citlivost ISO, tak fotku celkově zesvětlíme. Na tom není nic neobvyklého. A že fotíme s bleskem? To nehraje v tuto chvíli vůbec žádnou roli, protože ten je v režimu M, takže jeho výkon je stále stejný a nic jeho výkon neovlivní. Takže zvýšením citlivosti ISO prostě a jednoduše fotku zesvětlíme :). Zcela stejný princip platí i pro snížení clonového čísla, tedy odpověď b). Výkon blesku se tím nikterak neovlivní, takže prostým odcloněním fotku zesvětlíme.

Pokud by byl fotoaparát v režimu jiném než M, tak potom by nebyla správně ani jedna odpověď. Automatika by vše vykompenzovala a fotky by byly víceméně stejné. Tudíž ze zadání kvízu (že správně je vždy alespoň 1 odpověď) logicky vyplývá předchozí odstavec :) Nicméně pokud někdo tipoval "žádná správná odpověď", tak to lze také uznat jako správnou odpověď ;)


21. Fotorádce, jakožto web pro fotografy, vznikl před:

  1. 6 lety
  2. 8 lety
  3. 10 lety

Ano, je tomu tak. Jakkoliv neuvěřitelný se tento údaj jeví, je pravdou.

Pokud jste dočetli až sem, tak vám děkuji za vaši účast na tomto fotografickém kvízu. Jsem přesvědčen o tom, že správné odpovědi nejsou podstatné, ale jejich vysvětlení a odůvodnění je to, co nás posunuje dál. Chcete se zeptat na něco k tématu nebo nesouhlasíte s nějakou odpovědí? Neváhejte a napište svůj názor či dotaz do komentáře pod článkem. Všechny dotazy se budu snažit co nejrychleji zodpovědět.

Štítky: kvíz

Diskuse

Dalibor

9.6.2015 16:35

U 16 jsem zvažoval vedle B i C, ale nakonec jsem tuto odpověď vypustil z jednoho důvodu. RGB označuje 3 různé barvy, ale určitě bych neřekl, že označuje 3 různé odstíny. U jedné barvy existuje více odstínů, ale tohle histogram neřeší, řeší jen zastoupení 3 základních barev (pokud je RGB).

 

U šedi není o čem diskutovat, ale za sebe jsem nakonec volbu C vypustil právě kvůli "odstínům" - být tam napsáno, že histogram ukazuje na zastoupení jednotlivých barev či šedi, tak nepřemýšlím :)

 

Tomáš

9.6.2015 17:54

Ano, pokud bych chtěl být opravdu detailista a hledal bych chyták v každém slovíčku, tak pak by se o tom dalo diskutovat. Myslím, že podstatné je, že jste sám věděl, co je a není správnou odpovědí - a to je ideální. Ať už jste to označil či nikoliv.

Phoenixcqcq

9.6.2015 18:30

Díky za skvělý kvíz, víc takových :-) Navíc velmi příjemné čtení pro nudné pracovní odpoledne, sakra už jsem tu půl hodiny přesčas :-) Nicméně si dovolím trochu polemizovat nad zněním/výsledky kvízu, neboť fotografie je hlavně o názoru, myšlence, nápadu, kreativitě a mnohdy není "příručkové pravidlo" to pravé ořechové. A většinou je spekulativní, co je lepší výsledek, neboť názor na to, co je lepší/horší, prostě může být různý ;-) Proto okomentuji otázky ve kterých se mé řešení liší a proč si myslím, že je to také správně a jak sám píšete dole, správné odpovědi nejsou podstatné, jde hlavně o odůvodnění.

Ad 1) Když bude středová část jinak tmavá než okolí a nastavím bodové měření na střed, mohu dostat stejnou expozici, neboť fotoaparát vyhodnotí situaci jinak, a proto může sám zkrátit čas expozice. Takže bodová expozice s tématikou sice přímo nic společné nemá, ale to nebyla otázka. Otázkou bylo, jak lze dosáhnout zachování stejné expozice. A lze to i bodovým měřením.

Ad 4) Správně je B, souhlasím, ale ne "pouze", sami uvádíte, že trošku i C ;)

Ad 5) Expoziční režim M umožní nastavit přesně čas i cloni i ISO přesně tak jak potřebuji, čímž dosáhnu výsledku jaký potřebuju. V interiéru se navíc podmínky většinou nemění, proto je M ideální volbou. To že nastavím bodové měření sice pak nehraje roli, ale nic nepokazí, tudíž lepšího výsledku dosáhnu.

Ad 6) Osvědčená rada to je a funguje, nicméne neexistuje pouze jeden typ krajiny, jeden typ reliéfu, proto i možnost A může být správně.

Ad 7) "Pro co nejlepší výsledek" není jednoznačně jasné. Co když naopak chci aby pozadí zůstalo černé? Pak je možnost A také správná.

Ad 8) Opět to samé... Není jednoznačně dané, co považuji za nejlepší výsledek, proto jsou všechny odpovědi správné.

Ad 11) C může být také správně - viz panning.

Ad 13) záměrně jsem uvedl, že ani jedna možnost není správně, protože si nemyslím, že RAW je preferován PROTO, že jde o vybledlé fotky, ale PROTO, že surová data umožňují více úprav. Čili to, že jsou ty fotky v základu vybledlé "bez šťávy", není důvod.

Ad 14) No jo... tak tohle jsem měl špatně - naopak, věděl jsem, že se mi to plete :-)

Tomáš

9.6.2015 21:06

Díky za velmi podnětný komentář :) Zkusím to všechno ještě promyslet.

Ad1) ano, teoreticky je možné všechno, ale v praxi toto může nastat pouze náhodně a ne cíleně.

ad 4) toto je spíše papírová teorie, která ale v praxi platit moc nebude, proto bych logicky považoval za správně b).

ad 5) expoziční režim je samozřejmě fajn, ale jeho nastavením situaci nevyřeším - to by v té odpovědi muselo být ještě uvedeno, že v režimu M pak nastavím potřebné hodnoty; no a bodové měření expozice v kombinaci s M režimem jaksi nedává smysl... proto jako celek moc nedává tato odpověď smysl. Nicméně nemohu samozřejmě říci, že kategoricky to není pravda. Spíše se zde rozcházíme ve způsobu uvažování.

ad 6) ano, teoreticky je možné vše, vždy a všude :)

ad 7) ano, opět teoreticky si můžete vždy najít tu "svou správnou" odpověď, ale praxe je většinou jiná.

ad 8) ano, samozřejmě hypoteticky teoreticky si můžete přát mít přepaly a podexpozici a bude to pro Vás osobně ideální výsledek. Nicméně prakticky tomu tak přeci nebývá.  To už bychom pak mohli říct, že portrétní fotky lze "správně fotit" pohybově rozmazané a na f/22 clonu :)

ad 11) už jste někdy "pannoval" lidi chodící po interiéru? :)

 

Samozřejmě fotografie není matematika, kde lze jednoznačně a objektivně stanovit správný výsledek. Fotografie je obor kreativní, ke kterému každý přistupuje zcela subjektivně. A tak v žádném případě nechci vyvracet uvedené jiné správné odpovědi. Každý si je může vyložit jinak a také odlišně přistupovat. Nicméně v kvízu jsem se snažil vycházet z léty zažité praxe, osvědčených pravidel a nejpoužívanějších postupů. Samozřejmě vždy se dá najít teoreticky i jiná správná odpověď, ale praxe většinou směřuje jedním směrem. Vždy jde o to, jak se na to budeme dívat.

No a ještě jsem chtěl poděkovat za velmi podnětnou reakci. Jako "zadavatel" kvízu na odpovědi hledím jinak, většinou z čistě praktického pohledu, ne teoretického. Bylo ale velmi osvěžující zkusit se vžít do role jiného přístupu a popřemýšlet, jestli je opravdu možné dosáhnout těch či oněch výsledků i jinak ;)
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Další články z kategorie Ostatní

Všechny články kategorie

Jak se vyhnout napadení žralokem nejen při focení?

Řada z vás se mě po fatálním napadení turisty v Marsa Alam ptala, co dělat, když pod vodou při focení, šnorchlování nebo potápění…

16.8.2018

Václav

Jak odevzdáváte své fotografie?

Fotografie se stala nejen zábavou, ale i (vedlejší) prací pro mnoho fotografů. A tak se vcelku často diskutuje otázka - jakým…

4.5.2017

Tomáš

Jak na ostré fotky: 5 tipů pro začínající fotografy

Nezáleží na tom, jestli jste si koupili svoji první zrcadlovku značky Nikon, Canon či Pentax – i tyto skvělé aparáty dokážou…

17.3.2017

Redakce Fotorádce.cz

Otázka pro fotografy: nová výbava nebo vzdělávání?

Krásné fotky - to je něco, co by chtěl asi každý amatér i profesionální fotograf. Otázkou do pranice je - jak něčeho takového…

7.3.2017

Tomáš

Nestaňte se otrokem svého fotoaparátu

Poslední dobou jsem až příliš často svědkem zarážejícího jevu. Všichni všechno fotí, natáčí, ale málokdo se opravdu dívá kolem…

8.6.2016

Tomáš

Fotografování jako živnost: daňové přiznání

V předchozích dílech našeho seriálu o byznysu ve fotografování jsme si vysvětlili, jak zařídit a bez starostí provozovat živnost.…

12.5.2016

Tomáš